Na počátku 90 let 20. století spravovaly obce přibližně 40 procent veškerého bytového fondu na území ČR. Privatizací tohoto sektoru jsme se dostali do situace, kdy obce spravují k dnešním dnům zhruba 6 až 10 procent bytového fondu na svém území. Aktuální podíl je způsoben mnoha faktory. Od vysokých provozních nákladů, zájmu občanů vlastnit nemovitost jakožto jisté formy investice či dynamikou demografických proměn: stárnutí populace, oddalování početí dítěte, navyšování flexibility práce atd. Tento stav si však nese i významné negativní dopady: nedostatek odpovídajících bytů pro seniory a zdravotně postižené, vyšší ceny realit (i nájemného), nedostupné bydlení pro mladé rodiny, vyšší riziko neplacení nájemného, neadekvátní péče nejen o byty, ale i okolní prostranství, odchod obyvatel z města za dostupnějším bydlením, malé kapacity krizového bydlení atd.

V rámci seriálu „Bydlení Na rovinu“ jsme se rozhodli Vám nabídnout konkrétněji náš pohled na věc a na základě dostupných faktů Vás i zapojit do řešení bytové politiky na území města Prostějova, která nás aktuálně velmi trápí.

Základní statistické údaje a město jako vlastník bytů

První kapitolu věnujeme základnímu vymezení. V Prostějově žilo k 31. 12. 2018 celkem 43 680 osob. Nadále dochází k úbytku obyvatel, což je úzce spjaté s odchodem obyvatel z Prostějova za lepšími pracovními příležitostmi či dostupnějším bydlením, přičemž odchází hlavně lidé ve věkové skupině 30 až 45 let. V souvislosti s tím nadále populace města stárne (průměrný věk obyvatele města je 42,8 roku) a navyšuje se zastoupení obyvatel starších 60 let v celkové populaci města. Dlouhodobě se nezaměstnanost pohybuje mezi 2–3 procenty. Nominální mzda (tj. peněžitá odměna) narostla v absolutních číslech od roku 2010 o 30 procent, reálně je tento příjem vyšší jen o cca 5-6 procent (to znamená, že si můžeme koupit o 5 až 6 procent více). Bohužel příjmy domácností jsou spíše podprůměrné, což odráží charakter soustředěného výrobního průmyslu. Více než 3 500 lidí, tedy každý desátý v produktivním věku, je v Prostějově zatížen exekucí

Podle statistického sčítání je na území města Prostějov přibližně 19 tisíc bytových jednotek, přičemž 6 procent z nich spravuje samospráva města (tzv. obecní byty). Cena realit se od roku 2010 zvýšila o 50 až 100 procent. Takže zatímco v roce 2010 stál byt 3+1 od 1 do 1,5 milionů, dnes vyjde od na 1,5 až 2 miliony. Nadále se navyšuje podíl výdajů určených na bydlení (každoročně o cca 2-4%), přičemž 10 procent obyvatel vydává na bydlení více než 40 procent svého příjmu. Do této skupiny patří hlavně senioři, matky samoživitelky, zdravotně postižení; tedy ty skupiny, kterých na území obce přibývá a bude přibývat. V kontextu těchto základních údajů si pojďme připomenout „ukázkovou historii“ nekoncepčního snižování počtu vlastněného bytového fondu městem Prostějov.

• V roce 2001 město spravovalo 1800 bytů.
• O deset let později, v roce 2011, je to přibližně 1 500 bytů. V tomtéž roce starosta města Miroslav Pišťák v rozhovoru říká, že „do konce volebního období se o prodejích dalších nemovitostí neuvažuje“ (Český rozhlas Olomouc, 12. 12. 2011).
• V roce 2013 spravuje Domovní správa již jen 1175 bytů. I přes to, že se slibovalo, že se byty neprodají, se počet bytů oproti roku 2011 snížil o 325.
• A k lednu 2019, i přes „dvojí“ dotační období z Evropských zdrojů od roku 2013, ze kterého bylo možné oživit a rozšířit či minimálně renovovat nevyužívaný bytový fond, se počet vlastněného bytového fondu opět snížil na celkem 1 130 bytů (z toho 333 je v režimu domu s pečovatelskou službou), které jsou všechny stále obsazeny.

Bytovou potřebnost lze ilustrovat i tím, že k závěru roku 2018 město Prostějov:

• evidovalo celkem 672 žádostí o přidělení bytu (v roce 2018 to bylo 96 nových žádostí),
• v tomtéž roce město přidělilo 74 bytů (bylo vyhověno 11 procentům žádostí).

Výše zmíněné údaje měly posloužit k upozornění na tristní situaci způsobenou laickými rozhodnutími vedení města. Jaké dopady má nekoncepční snižování počtu obecních bytů na seniory, domácnosti s malými dětmi či zdravotně postižené? Jak jsou nastaveny pravidla přidělování bytů? Proč by mělo mít město vizi a strategii v oblasti bytové politiky? To se dozvíte v dalších dílech seriálu.

O autorovi
Mgr. Jan Mochťák je v současné době pracovník Odboru sociálního začleňování Úřadu vlády ČR, jehož týmu se daří podporovat malé i velké obce při řešení sociálního vyloučení. V akademickém prostředí se od roku 2008 věnuje výuce odborných předmětů z oblasti sociální politiky.