Seriál Bydlení Na rovinu! Díl první
Bytový dům Sušilova – 1+KK, cena cca 3,5 miliónu
příklad absurdní městské investice do bydlení.

Na počátku 90 let 20. století spravovaly obce přibližně 40 procent veškerého bytového fondu na území ČR. Privatizací tohoto sektoru jsme se dostali do situace, kdy obce spravují k dnešním dnům zhruba 6 až 10 procent bytového fondu na svém území. Aktuální podíl je způsoben mnoha faktory. Od vysokých provozních nákladů, zájmu občanů vlastnit nemovitost jakožto jisté formy investice či dynamikou demografických proměn: stárnutí populace, oddalování početí dítěte, navyšování flexibility práce atd. Tento stav si však nese i významné negativní dopady: nedostatek odpovídajících bytů pro seniory a zdravotně postižené, vyšší ceny realit (i nájemného), nedostupné bydlení pro mladé rodiny, vyšší riziko neplacení nájemného, neadekvátní péče nejen o byty, ale i okolní prostranství, odchod obyvatel z města za dostupnějším bydlením, malé kapacity krizového bydlení atd.

V rámci seriálu „Bydlení Na rovinu“ jsme se rozhodli Vám nabídnout konkrétněji náš pohled na věc a na základě dostupných faktů Vás i zapojit do řešení bytové politiky na území města Prostějova, která nás aktuálně velmi trápí.

Základní statistické údaje a město jako vlastník bytů

První kapitolu věnujeme základnímu vymezení. V Prostějově žilo k 31. 12. 2018 celkem 43 680 osob. Nadále dochází k úbytku obyvatel, což je úzce spjaté s odchodem obyvatel z Prostějova za lepšími pracovními příležitostmi či dostupnějším bydlením, přičemž odchází hlavně lidé ve věkové skupině 30 až 45 let. V souvislosti s tím nadále populace města stárne (průměrný věk obyvatele města je 42,8 roku) a navyšuje se zastoupení obyvatel starších 60 let v celkové populaci města. Dlouhodobě se nezaměstnanost pohybuje mezi 2–3 procenty. Nominální mzda (tj. peněžitá odměna) narostla v absolutních číslech od roku 2010 o 30 procent, reálně je tento příjem vyšší jen o cca 5-6 procent (to znamená, že si můžeme koupit o 5 až 6 procent více). Bohužel příjmy domácností jsou spíše podprůměrné, což odráží charakter soustředěného výrobního průmyslu. Více než 3 500 lidí, tedy každý desátý v produktivním věku, je v Prostějově zatížen exekucí

Podle statistického sčítání je na území města Prostějov přibližně 19 tisíc bytových jednotek, přičemž 6 procent z nich spravuje samospráva města (tzv. obecní byty). Cena realit se od roku 2010 zvýšila o 50 až 100 procent. Takže zatímco v roce 2010 stál byt 3+1 od 1 do 1,5 milionů, dnes vyjde od na 1,5 až 2 miliony. Nadále se navyšuje podíl výdajů určených na bydlení (každoročně o cca 2-4%), přičemž 10 procent obyvatel vydává na bydlení více než 40 procent svého příjmu. Do této skupiny patří hlavně senioři, matky samoživitelky, zdravotně postižení; tedy ty skupiny, kterých na území obce přibývá a bude přibývat. V kontextu těchto základních údajů si pojďme připomenout „ukázkovou historii“ nekoncepčního snižování počtu vlastněného bytového fondu městem Prostějov.

  • V roce 2001 město spravovalo 1800 bytů.
  • O deset let později, v roce 2011, je to přibližně 1 500 bytů. V tomtéž roce starosta města Miroslav Pišťák v rozhovoru říká, že „do konce volebního období se o prodejích dalších nemovitostí neuvažuje“ (Český rozhlas Olomouc, 12. 12. 2011).
  • V roce 2013 spravuje Domovní správa již jen 1175 bytů. I přes to, že se slibovalo, že se byty neprodají, se počet bytů oproti roku 2011 snížil o 325.
  • A k lednu 2019, i přes „dvojí“ dotační období z Evropských zdrojů od roku 2013, ze kterého bylo možné oživit a rozšířit či minimálně renovovat nevyužívaný bytový fond, se počet vlastněného bytového fondu opět snížil na celkem 1 130 bytů (z toho 333 je v režimu domu s pečovatelskou službou), které jsou všechny stále obsazeny.

Bytovou potřebnost lze ilustrovat i tím, že k závěru roku 2018 město Prostějov:

  • evidovalo celkem 672 žádostí o přidělení bytu (v roce 2018 to bylo 96 nových žádostí),
  • v tomtéž roce město přidělilo 74 bytů (bylo vyhověno 11 procentům žádostí).

Výše zmíněné údaje měly posloužit k upozornění na tristní situaci způsobenou laickými rozhodnutími vedení města. Jaké dopady má nekoncepční snižování počtu obecních bytů na seniory, domácnosti s malými dětmi či zdravotně postižené? Jak jsou nastaveny pravidla přidělování bytů? Proč by mělo mít město vizi a strategii v oblasti bytové politiky? To se dozvíte v dalších dílech seriálu.


O autorovi
Mgr. Jan Mochťák je v současné době pracovník Odboru sociálního začleňování Úřadu vlády ČR, jehož týmu se daří podporovat malé i velké obce při řešení sociálního vyloučení. V akademickém prostředí se od roku 2008 věnuje výuce odborných předmětů z oblasti sociální politiky.

Sdílejte tento příspěvek!