Martin Hájek předloží na  zasedání Zastupitelstva města Prostějova 5. 11. 2019 návrh na přípravu stipendijních programů pro studenty v tomto znění:

Zastupitelstvo města Prostějova

ukládá

Radě města Prostějova připravit návrh stipendijních programů určených

 

  1. pro financování krátkodobých studijních pobytů v zahraničí pro studenty všech typů škol s trvalým pobytem v Prostějově,
  2. pro studenty prezenčního studia na vysokých školách, pokud se zavážou bezprostředně po řádném ukončení studia pracovat nebo podnikat na území Statutárního města Prostějova právě tolik kalendářních let, na kolik akademických roků pobírali stipendium,
  3. pro studenty středních[1] a vysokých škol, přičemž stipendium by mělo podobu jednorázového finančního příspěvku určeného na úhradu nákladu souvisejících s účastí na odborné konferenci ve svém oboru zájmu/studia,
  4. pro studenty a absolventy vysokých škol, jejichž kvalifikační práce se týká Prostějova a je pro město a samosprávu přínosem.

Důvodová zpráva

S možností obcí udělovat studentům stipendia osvobozená od daně z příjmů počítá zákon č. 586/1992 Sb., v platném znění, o daních z příjmů v ustanovení § 4 odst. 1 písm. k).

Asi se v rámci zastupitelstva shodneme, že dochází k úbytku mladých vzdělaných lidí, kteří se do Prostějova po absolvování vysoké školy nevrací.

Podle Sčítání lidu, domů a bytů provedeného Českým statistickým úřadem v roce 2011 je 13,2 % obyvatel Prostějova vysokoškolsky vzdělaných.[2] Tím se Prostějov nijak zvláště neliší od jiných okresních měst (Vyškov 16 %, Kroměříž 15,6 %, Blansko 14,6 %, Šumperk 13,9 %, Přerov 12,8 %, Svitavy 10,2 %).[3]

Otázkou k diskuzi, kterou bych chtěl tímto materiálem iniciovat, je, jaké má samospráva možnosti v souvislosti se zvýšením množství vzdělaných lidí ve městě. Podotýkám, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají obecně nejvyšší medián mezd,[4] tudíž podpora vzdělání je důležitá i pokud bychom na jeho hodnotu nahlíželi pouze optikou peněz.

Řešením, které v této situaci zvolilo Statutární město Teplice, jež je s ohledem na relativní blízkost (oproti Prostějovu) Hlavního města Prahy odchodem „mladých mozků“ ohroženo snad ještě více, jsou stipendia vyplácena studentům vysokých škol, kteří jsou současně občany města s tím, že po absolvování studia musejí na území města pracovat nebo podnikat alespoň tolik let, po která pobírali stipendium ve výši 10 000 Kč. V případě nedoložení splnění této povinnosti vzniká dotyčnému absolventovi povinnost vyplacené stipendium městu vrátit. Existence tohoto stipendia patrně počítá s tím, že pokud se absolvent vrátí alespoň na pár let po získání diplomu do svého rodného města za prací nebo podnikáním, výrazně se zvyšuje šance, že v něm zůstane i nadále, neboť si vytvoří pracovní, podnikatelské i osobní vazby. Pravidla pro poskytování Stipendia Statutárního města Teplice, která mohou být Prostějovu inspirací, a podle nichž v Teplicích udělují stipendia již desátým rokem, přikládám k tomuto materiálu jako jeho přílohu č. 1. Při přípravě obdobného programu bych oproti teplickému (jinak z mého pohledu propracovanému) modelu doporučoval zvýšit roční stipendijní částku, na 15 000 až 20 000 Kč dle rozpočtových možností.

Další cestou, jak můžeme jako samospráva podpořit vzdělávání prostějovských občanů, je stipendijní podpora krátkodobých studijních pobytů v zahraničí. I zde lze nalézt inspiraci u jiného územního samosprávného celku, konkrétně Olomouckého kraje, jehož Pravidla dotačního programu – studijní stipendium na studium v zahraničí v roce 2019 přikládám jako přílohu č.  2 Materiálu. O prospěšnosti získání zkušeností ze zahraničních studijních pobytů není na vysokých školách v Česku ani zahraničí pochyb, zaměřím se tak spíše na samotné podmínky, v čem by bylo vhodné se odchýlit od pravidel, která ve svém stipendijním programu uplatňuje Olomoucký kraj. Předně, ten stipendia poskytuje studentům středních a vyšších odborných škol se sídlem na území Olomouckého kraje a vybraných studijních oborů vysokých škol na celém území ČR, s trvalým bydlištěm stipendistů na území Olomouckého kraje. Studijní „obory“ (patrně jde o studijní programy, viz § 2 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění), při jejichž studiu lze o stipendium žádat, pak Olomoucký kraj taxativně vymezuje v seznamu, který je součástí pravidel. Důsledné dodržování tohoto seznamu by pak mohlo vést k tomu, že zatímco student například programu Učitelství dějepisu pro střední školy by nárok na stipendium měl, jeho kolega, který by na jiné škole studoval Dějepis se zaměřením na vzdělávání, by neuspěl, neboť takový studijní program není v pravidlech uveden. Seznam oborů tak absolutně nereflektuje společenskou realitu a současnou výuku na vysokých školách, kdy zcela pomíjí existenci některých programů (z ekonomických oborů například Hospodářskou politiku a správu). Domnívám se, že úlohou samosprávy by v tomto ohledu nemělo být posuzovat, které studium je hodnotnější, a už vůbec ne takto nedomyšleným způsobem. Dalším problémem pravidel Olomouckého kraje je, že stipendium nemohou čerpat studenti doktorských studijních programů, kteří by naopak podporu ocenili, neboť u nich bývají zpravidla zahraniční studijní pobyty povinné. Problematické je z mého pohledu také to, že Olomoucký kraj zohledňuje studijní průměry za poslední ukončený akademický rok, přičemž se domnívám, že toto kritérium není spravedlivé, protože nereflektuje rozdílnou kvalitu a náročnost vysokých škol (přičemž zejména u některých soukromých škol lze o kvalitě pochybovat) i samotných studijních programů. Budiž tato kritika v mnohém nesrozumitelných a podrobných pravidel Olomouckého kraje (jejichž náročnost zaráží ve světle skutečnosti, že maximální výše dotace jsou 3 000 Kč na měsíc) poučením pro Statutární město Prostějov při eventuální tvorbě svého stipendijního programu.

Pro inspiraci a debaty i nad jinými modely podpory studentů zejména vysokých škol přikládám také Zásady na poskytnutí Stipendia města Ostravy v akademickém roce 2020/2021 (viz přílohu č. 3). Statutární město Ostrava podporuje studenty s mimořádnými studijními a vědeckými úspěchy, a to studenty v magisterském či doktorském studijním programu, a to i na vysokých školách v zahraničí, a dále studenty se ztíženými podmínkami v důsledku zdravotního handicapu. Při tomto posuzování vychází ze studijních průměrů, publikační činnosti, úspěchů ve studijních soutěžích. Stipendia se udělují ve výrazně vyšších částkách v rozmezí 65 000 Kč – 137 000 Kč. Nevýhodou tohoto systému je, že přináší výrazně vyšší nároky na administrativu a posuzování žádostí o udělení stipendia, o nichž musí orgány města (v případě Ostravy rozhoduje dokonce zastupitelstvo) rozhodnout, což navíc přináší určitý prostor pro libovůli, protekci a klientelismus. Ostravský model podpory akademicky zaměřených studentů však přesto může být inspirací – například město může finančně podporovat takto autory vysokoškolských kvalifikačních prací, které se města týkají a dokonce mohou být pro samosprávu přínosem, anebo by mohlo v rámci malých jednorázových stipendií podporovat studenty v jejich akademicko-vědecké činnosti finanční podporou jejich účasti na odborných konferencích (úhrada účastnických poplatků, dopravy, ubytování). V tomto je inspirace Ostravou zcela volná a jedná se spíše o můj vlastní nápad, nicméně se domnívám, že by se jednalo o velmi praktickou možnost pro studenty, jak se zúčastnit konference. I účastnický poplatek v řádu několika tisícikorun je pro studentský rozpočet zpravidla překážkou. Pro město by šlo o snadný a efektivní způsob podpory svých studentů, a ani administrativa takové žádosti by nebyla nijak složitá.

Závěrem uvádím, že pokud by se vize představená v tomto Materiálu nesetkala v tomto zastupitelstvu s pochopením (například proto, že se jedná o materiál předložený z řad opozice), anebo jsme se dočkali obvyklého důkladného vysvětlení, proč to nejde, přijde vedení města s vlastní vizí, jak aktivněji podporovat terciární vzdělávání Prostějovanů.

Vzhledem k tomu, kolik peněz posílá Statutární město Prostějov do sportu s častým argumentem, že jde o „naše děti“, věřím, že stejně bude přistupovat k podpoře vzdělávání budoucích generací. Protože jedině vzdělaný Prostějov může být v budoucnu konkurenceschopným městem.

 

Ve Vrahovicích dne 23. 10. 2019

 

 

Martin Hájek v. r.

Přílohy:

  1. Pravidla pro poskytování Stipendia Statutárního města Teplice
  2. Pravidla dotačního programu – Studijní stipendium Olomouckého kraje na studium v zahraničí v roce 2019
  3. Zásady na poskytnutí Stipendia města Ostravy v akademickém roce

2020/2021

[1] Za studenty středních škol jsou považováni žáci SŠ ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

[2] https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&vyhltext=&zo=N&krok=5&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&nuid=&zs=&skupId=&verze=-1&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&str=v157&rouska=true&clsp=null&katalog=30814&pvoch=&u=v157__VUZEMI__43__589250&pvo=OTOB112#w=

[3] Tamtéž, po výběr jiné obce v pravé horní části stránky

[4] https://www.stoletistatistiky.cz/prumerna-mzda-cechu-dosahla-temer-34-tisic-korun/