Město Prostějov má za sebou již druhý ročník participativního rozpočtu. Jedná se o možnost, jak zapojit veřejnost do rozhodování o rozvoji města, které na tuto akci vyčlení peníze ze svého rozpočtu. Lidé pak podávají své návrhy radnici k posouzení, následně o nich hlasuje veřejnost.
V prvním ročníku bylo podáno 36 návrhů a postoupilo jich 14. Velmi mě proto překvapilo, že ve druhém ročníku bylo podáno POUZE 9 návrhů, ze kterých postoupilo 6. Celkový rozpočet na těchto šest projektů pak ani nedosahoval částky 3 miliony korun, která byla na celý projekt vyčleněna. Hlasování tedy bylo spíše formální. Škoda, že zmizela možnost udělit záporné hlasy tak, jak to bylo v prvním ročníku. Díky tomu mohli hlasující vyjádřit svůj nesouhlas s některým z předkládaných projektů. Přemýšlím, proč se do aktuálního ročníku přihlásilo tak málo projektů – což je velká škoda. Možná je to tím, že mnoho lidí má skvělé nápady, které však z důvodu složitosti podání návrhu skončí dřív, než začnou. Řešením by mohlo být zjednodušení celého procesu a větší pomoc a podpora pro předkladatele návrhu.
Na dojmy z druhého ročníku jsem se proto zeptala předkladatelky úspěšného projektu „Super zábava pro děti mezi stromy“, paní Denisy Vitáskové a spoluautorky Renaty Janečkové.
Co vás motivovalo k podání projektu?
Jsme mámy od dětí, kterým záleží na tom, aby děti poznávaly co nejvíce přirozených podnětů k rozvoji. Hřiště z přírodních materiálů na takovém parádním místě jako je Hloučela, byl nápad na první dobrou.
Jak celkově projekt hodnotíte?
Je to otevření pohledu občanů na místa, kde třeba žijí a o kterých nemusí odborníci ve městě vědět. To je velká výhoda tohoto projektu. Trochu nefér pak je, že i po hlasování občanů se může město rozhodnut projekt nerealizovat. To se nám zdá nešťastné vůči lidem, kteří věnovali svůj čas hlasování. Spoustu nápadů to může odradit.
Co by se podle vás mělo město v dalším ročníku udělat jinak?
Určitě by bylo dobré se znova zamyslet nad strukturou webových stránek. Řadu lidí odradila špatná orientace na stránkách, když chtěli hlasovat. To by bylo dobré zlepšit. Naopak, příjemná byla komunikace s městem.
Jaká může být motivace pro ty, kteří podání návrhu teprve zvažují?
Je na každém, jestli chce něco ve svém okolí změnit a něco pro to udělat, nebo o tom jenom mluvit, pro aktivní lidi není motivace třeba.
Mělo by město autory úspěšných návrhů nějak ocenit?
Aktivní lidé jsou rádi, že se jejich přičiněním něco zlepší a nepotřebují k tomu odměnu. Možná by byla hezká informační cedulka, že realizace vznikla díky zapojení občanů, ale to je na zvážení města.
Kolik času jste návrhu věnovaly?
Asi se to nedá úplně přepočítat na hodiny. Něco nás stálo vyplnění žádosti, využily jsme možnost natočení videa, což bylo moc fajn a hodně jsme projekt vysvětlovaly na hřištích maminkám a tatínkům s dětmi, protože těm je projekt určen. Proto bychom touto cestou rády poděkovaly všem hlasujícím. Každý hlas nám udělal velikou radost a rozhodně stálo za to projektu věnovat trochu svého času.
Za rozhovor děkuje a krásné dny přeje
Jana Jílková
