Hospodaření s městskými byty

Funkční bytovou politiku považujeme v hnutí Na rovinu! za předpoklad rozvoje města. Proto usilujeme o spravedlivé a transparentní nakládání s městskými byty, včetně zvyšování počtu obecních bytů. Máme mimo jiné v úmyslu dosáhnout toho, aby byl anonymizovaný pořadník žadatelů o přidělení městského bytu snadno dostupný na internetu a aby si mohl každý žadatel o městský byt kdykoliv ověřit svoji pozici v pořadníku a zjistit, ve které fázi schvalování se jeho žádost nachází (případně s jakým výsledkem).

Abychom si byli jisti kvalitou dokumentů, podle kterých Domovní správa Prostějov s byty nakládá, požádali jsme Ministerstvo vnitra o přezkum jejich zákonnosti. Jednalo se o Pravidla pro přijímání žádostí a přidělování městských bytů v majetku města Prostějova, Pravidla pro přijímání žádosti a přidělování bytů zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou, Postup při přidělování bytů na opravu vlastním nákladem, Žádost o nájem městského bytu a Žádost o pronájem bytu zvláštního určení v domě s pečovatelskou službou. Tyto dokumenty jsou rovněž důležitým podkladem pro jednání Komise bytové a Komise sociální a zdravotní Rady města Prostějova. Ministerstvo vnitra reagovalo na náš dotaz velmi rychle. Bohužel nám sdělilo, že předložené dokumenty mohou obsahovat skutečnosti, které zakládají vážnější pochybnost o jejich platnosti a zákonnosti! Z tohoto důvodu bylo přerušeno 7. 3. 2019 jednání Bytové komise do doby, než Ministerstvo vnitra provede podrobnou analýzu dokumentů.

Rádi si přečteme vaše zajímavé osobní zkušenosti s přidělováním městských bytů i nápady, o které byste se rádi podělili.  Napište nám na info@prostejovnarovinu.cz

Petr Ošťádal, Tomáš Peka (Na Rovinu!)

 

Zelený pás na jihu města

Zelený pás na jihu města by měl tvořit protiváhu biokoridoru Hloučela. Veřejná zeleň, která plní nejen funkci ekologickou (kompenzace nepříznivých vlivů prostředí), ale i rekreační, je na jižním okraji města zastoupena nedostatečně. O záměru rozšiřování ploch zeleně se zmiňuje Územní plán, Akční plán zlepšování kvality ovzduší Statutárního města Prostějova schválený v roce 2017 a Akční plán Strategie rozvoje zeleně ve městě Prostějově na rok 2016 a 2018. (Povinnost zpracovat Akční plán zlepšování kvality ovzduší mají ta města, která náleží do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší způsobenou suspendovanými částicemi PM10. Jde o drobné částice menší než 10 mikrometrů, tzv. polétavý prach. Při krátkodobém vystavení jeho vlivu dochází k podráždění dýchacích cest a častějším infekcím, při dlouhodobém pak k rozvoji vážných onemocnění dýchacích cest.) Slova, obsažená v těchto dokumentech je třeba „zhmotnit“. Výsadba stromů v jižní části města je však podle odborů magistrátu limitována vlastnictvím pozemků a také šířkou stávajících pozemků (polních cest) v majetku města. Na jednání zastupitelstva 19. 2. 2019 jsme navrhovali zařadit na program jednání bod Výkup pozemků pro zelený pás na jihu města. Musíme s politováním konstatovat, že zařazení tohoto bodu (a tedy i otevření diskuse k tomuto tématu) podpořili hlasováním pouze členové uskupení Na rovinu!, Změna pro Prostějov, KDU-ČSL a SPD, což na zařazení bodu na program jednání nestačilo. Přesto budeme i nadále vyvíjet tlak na vedení města, aby začalo pro zelený pás mezi Brněnskou ulicí a Domamyslicemi  vykupovat pozemky. Věříme, že když je možné vykupovat v této části města pozemky pro novou průmyslovou zónu, jistě to půjde i pro zeleň!

Napište nám na info@prostejovnarovinu.cz

Petr Ošťádal, Tomáš Peka (Na Rovinu!)

post

Jak dlouho bude ještě vedení Prostějova tolerovat problém na stavebním úřadu?!?

Zatajování smluv, pochybné povolování staveb místním podnikatelům, sexuální obtěžování, úřadem ombudsmana potvrzené selhání či konzumace alkoholu na pracovišti. Těchto, ale i dalších prohřešků se během svého působení na pozici šéfa prostějovského stavebního úřadu dopustil Jan Košťál. A světe div se, svou pozici si stále drží.

Skandály okolo prostějovského stavebního úřadu vedeného Janem Košťálem se začaly objevovat již v roce 2017, kdy se o jeho fungování začal zajímat novinář Jakub Čech. Ten nejdříve zjistil, že pracovníci zejména tohoto úřadu pobírali dlouhá léta méně peněz, než by skutečně měli. Zodpovědnost za takovéto pochybení měl tehdejší tajemník Lubomír Baláš, který byl i přes tuto posléze přijat na pozici ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje. Nutno říci, že mzdy byly zaměstnancům postupem času dorovnány. Podle zúčastněných však za cenu msty a v případě Věry Netušilové i za cenu odejmutí náročnější agendy, čímž spadla do nižší platové třídy.

Kromě toho, že unikly fotografie, kde v budově kouří při seanci s dalšími členy úřadu včetně Košťála doutník a přitom vesele holdují alkoholu (i když je pití alkoholu v budově radnice od roku 1914 zakázáno), se dostaly na povrch informace o údajném sexuálním obtěžování a ponižování zaměstnankyň právě šéfem stavebního úřadu Janem Košťálem. Tyto informace si vynutily jednání nástupkyně Baláše v pozici tajemníka magistrátu Blanky Vysloužilové. Ta na základě vyhodnocení anonymních dotazníků zjistila „manažerské pochybení“ a odebrala vedoucímu stavebního úřadu část platu. Radnice navíc změnila svůj pracovní řád, kde nově definovala sexuální obtěžování.

Více se však radnice o této kauze vyjadřovat nechtěla. „Ing. Košťálovi bylo vytčeno manažerské pochybení. Vzhledem k tomu, že jde o interní personální záležitost, nebudeme podrobněji věc komentovat,“ vysvětlovala pro server Tiscali.cz tehdejší mluvčí magistrátu Jana Gáborová.

Repertoár Košťálových přešlapů však neobsahuje pouze pochybení manažerská, nýbrž i odborná. Prostějovem hýbe především kauza okolo megalomanské stavby místního podnikatele Tomáše Poura. Ten vyčlenil úzký pruh půdy od své stavby tak, aby byl sám sobě sousedem, čímž znemožnil těm opravdovým sousedům se jakkoliv vyjádřit ve schvalovacím procesu stavby. Stavební úřad s tímto postupem neměl problémy a s podnikatelem uzavřel den od podání takzvanou veřejnoprávní smlouvu. Celý trik pak spočíval v tom, že tato smlouva byla zveřejněna více než rok po podpisu, tedy v době, kdy uplynula promlčecí lhůta a úřady již s námitkami sousedů nemohli nic dělat. Sousedé se proto obrátili na krajský úřad, jenž jejich námitky smetl ze stolu. Podle ministerstva pro místní rozvoj však neoprávněně.

Krajský úřad pochybil při dokazování. Žadatelka označila důkazy a spisy ohledně uvedených staveb oplocení a objektu k bydlení, ale krajský úřad na tyto návrhy nereagoval. Fakticky se tedy spokojil s tím, co mu předal stavební úřad, aniž by zohlednil žadatelkou označený důkaz,“ řekla pro server iDnes vedoucí oddělení územně a stavebně správního. Kraj se tedy musí stavbou zabývat znovu, ministerstvo však nemůže právě kvůli promlčecím lhůtám již nic dělat.

Podobných veřejnoprávních smluv bylo v letech 2016 a 2017 uzavřeno přesně 46. Smlouvami se nedávno začal zabývat i Krajský úřad Olomouckého kraje, a to na základě žádosti tajemnice prostějovského magistrátu Blanky Vysloužilové. Kontrolní skupina konstatovala několikero nedostatků, včetně toho, co už novináři dávno věděli – veřejnoprávní smlouvy se v rozporu se zákonem nezveřejňovaly tak, jak by měly.

Bohužel výčet kontroverzních rozhodnutí prostějovského stavebního úřadu nekončí, například na konci minulého roku bylo soudem konstatováno, že vedoucí stavebního úřadu jednal nezákonně, když vydal společný souhlas pro přístavbu haly pro dalšího prostějovského podnikatele Ing. Petra Kubu.

Jsme přesvědčeni, že setrvání vedoucího stavebního úřadu v Prostějově ve funkci je zcela neudržitelné. Vyzýváme proto vedení města, aby učinilo vše pro obnovu důvěry občanů v tuto velmi důležitou součást veřejné správy.

 

Zdroje:

Protokol o kontrole Magistrátu města Prostějova – pdf soubor ke stažení

http://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/prostejov/radnicni-odborarka-se-ozvala-kvuli-nizkym-platum-za-trest-ji-vzali-kompetence-a-penize-musela-i-na-koberecek

http://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/prostejov/byvala-personalistka-radnice-promluvila-kostal-i-balas-o-spatnych-platovych-tridach-vedeli

https://zpravy.tiscali.cz/potrestany-nemrava-urednikovi-za-sexualni-obtezovani-sebrali-cast-platu-318911

http://www.hanackyvecernik.cz/spolecnost/paparazzi/vedouci-prostejovskeho-stavebniho-uradu-mel-skrin-plnou-tvrdeho-alkoholu-mame-foto

https://zpravy.tiscali.cz/potrestany-nemrava-urednikovi-za-sexualni-obtezovani-sebrali-cast-platu-318911

https://zpravy.tiscali.cz/sexualni-obtezovani-na-stavebnim-urade-sahani-pod-sukni-i-pohrdani-zenami-316596

http://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/prostejov/postup-prostejovskeho-stavebniho-uradu-v-kauze-novostavby-na-plumlovske-zpochybnila-i-kancelar-ombudsmanky

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/prostejov-plumlov-vypadovka-sousede-ombudsman-ministerstvo-pro-mistni-rozvoj-tomas-pour.A190215_457853_olomouc-zpravy_mip

https://zpravy.tiscali.cz/neprustrelny-urednik-drzi-si-zidli-navzdory-cetnym-prusvihum-323531

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/strelnice-koberice-ombudsman-prostejov-stavebni-urad-tomas-fiala-gibs-stanislav-krecek.A190325_466005_olomouc-zpravy_mip?

Prostějov a domácí hospicová péče

Hnutí Na rovinu! mělo jako jediné ve svém volebním programu rozvoj domácí hospicové péče v Prostějově. Proč jsme tohle téma zdůrazňovali před volbami a klademe na ně důraz i nyní?

V Česku umírá ročně přibližně 110 tisíc lidí a zhruba 70%, tj. 77 tisíc z nich v nemocnicích. Průzkumy nicméně ukazují, že 80% lidí si přeje zemřít doma v kruhu svých blízkých a nikoliv v anonymním prostředí nemocničních zařízení.  Aby umírání doma bylo důstojné a s kompletní lékařskou péčí, a to nejen pro dotyčnou těžce nemocnou osobu, ale i pro rodinné příslušníky, o to se stará mobilní specializovaná paliativní péče – stručně pojmenováno jako domácí hospic. Lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové, všichni odborně orientovaní na specifika paliativní péče, poskytují služby, které jsou zaměřeny na zmírnění bolesti a utrpení jak samotných pacientů, tak na podporu blízkého okolí. Nesoustředí se už na vyléčení, protože z medicínského hlediska to je nemožné, ale snaží se zvýšit kvalitu posledních dní nebo měsíců života. Celá tato komplexní pomoc zahrnuje i psychickou podporu a pomoc nejbližším.

 

Na území města Prostějova v současné době působí jen jedna služba tohoto typu, kterou je nestátní zdravotnické zařízení „Nejste sami“ se sídlem v Olomouci. Svou činnost má hrazenu z větší části ze zdravotního pojištění. Bohužel zákonem stanovené úhrady, vzhledem ke komplexnosti a složitosti služeb, nepokrývají celkové náklady. A tak zbytek musí organizace pokrývat z dalších zdrojů, kterými jsou dotace města či dary sponzorů apod.

Co je obsahem a kolik péče o umírajícího pacienta stojí, nám přiblížila ředitelka mobilního hospice Kateřina Tichá: „Výkon domácí paliativní péče pro klinicky nestabilního pacienta představuje částka 1152 Kč/den, respektive 1452 Kč/den pro klinicky nestabilního pacienta se závažnými symptomy. Tyto částky hradí pojišťovny (pokud s domácím hospicem mají uzavřenou smlouvu). Účtovat však lze pouze jeden z těchto výkonů u pacienta za 24/hodin. Tyto úhrady zdaleka nepokryjí celkové náklady na službu. Z těchto peněz je hrazena kompletní potřebná péče, veškeré léky, zdravotnický materiál a přístroje. Spadají sem mzdové prostředky na nepřetržitou pohotovost lékaře, sestry i celého dalšího multidisciplinárního týmu. Dále pravidelná denní návštěva sestry (min. 1 x denně), vizita lékaře. K tomu všemu ještě cestovné, které také není malé.“

 

V minulém roce pracovníci z olomouckého domácího hospice „Nejste sami“ pečovali v našem městě o 12 pacientů, přičemž průměrná délka péče byla 21 dnů (celkem 251 ošetřovatelských dnů). Náklady na službu se vyšplhaly na částku 478 tisíc Kč (cca 1900 Kč/ošetřovatelský den). Úhrada z pojišťoven činila 328 tisíc Kč. Chybělo tedy 150 tisíc Kč. Celkem 100 tisíc Kč poskytlo po dlouhé diskusi v zastupitelstvu město Prostějov (původní požadavek hospice byl 200 tisíc Kč, rada navrhla 50 tisíc Kč, zastupitelstvo odhlasovalo 100 tisíc Kč). Zbývajících potřebných 50 tisíc Kč poskytla obyvatelům našeho města organizace „Nejste sami“ z dalších finančních zdrojů – sponzorské dary a dotace. Nelze opomenout dotaci Krajského úřadu ve výši 250 tis Kč, která byla určena k realizaci paliativní péče pro celé území Olomouckého kraje, včetně péče o dětské pacienty. Bohužel i tato částka, která se „rozložila“ mezi všech 72 klientů organizace „Nejste sami“ se ukázala jako nedostačivá.

 

K únoru 2019 pracovníci domácího hospice „Nejste sami“ doprovodili již další 4 prostějovské pacienty. Předpoklad je, že v letošním roce bude počet doprovázených pacientů z Prostějova narůstat. Bude tedy potřeba mnohem více peněz než v uplynulém roce. Kolik bude město Prostějov ochotno poskytnout letos?

 

Na závěr něco málo statistiky: v roce 2011 žilo na území města 8 029 osob starších 65 let, v roce 2017 to bylo již 9 254 osob. Podle vývojového modelu by v roce 2050 měl být každý třetí občan našeho města starší 65 let! Již nyní se výrazně navyšuje počet obyvatel ve věku 80 let. Paralelně dochází k tomu, že město opouští lidé (mladé rodiny) ve věku 25 – 40 let, což jsou právě „děti“ těchto seniorů, které by jim měly ve stáří pomáhat (pečovat o ně). Důvody odchodu jsou nejčastěji menší příležitosti v zaměstnání (kariérní růst atd.), nedostatečný bytový fond či špatné životní prostředí atd. Prostějov stárne! Z tohoto pohledu je jakákoliv podpora domácí paliativní péče ze strany města (formou dotace, zázemí atd.) nezbytnou a přirozenou součástí jeho výdajové a sociální politiky. Věříme, že město ukáže nám všem, že solidarita a péče o rodinu je samozřejmostí nejen na začátku a v průběhu života, ale především v jeho důstojném konci.

Co dál s KASkem, tržnicí a zpustošeným okolím?

 

Foto: Bob Pacholík

Zrekonstruovat nebo zbourat? A když zrekonstruovat tak jak? Po deset let byl prostor okolí KAS centra ponechán svému osudu. Byla to doba, kdy bývala politická reprezentace bojovala za zájmy developera a valná část centra města byla nechávána ležet ladem v dosti neutěšeném stavu s mlhavým příslibem zářných zítřku s Manthellanem. Toto nešťastné období je nyní díky pravomocnému rozhodnutí soudu již minulostí a pro město Prostějov to doufejme, bude zlomový okamžik. Chvíle, kdy se rozhodne, jestli se naše město zařadí po bok turisticky obdivovaných měst, jakými jsou u nás např. Litomyšl, Líbeznice či Dolní Břežany, nebo zda vše zůstane ve starých kolejích a centrum se opět zasloužené revitalizace nedočká, případně pouze v nějaké „kočkopsí“ podobě.

 

A co o tom rozhodne? Jediná věc! A to, zda se vedení města poprvé v historii odhodlá ke spolupráci s Českou komorou architektů a vypíše otevřenou veřejnou architektonickou soutěž. Ta zajistí tolik potřebnou kvalitu architektonických návrhů a přinese do problematiky odborný vhled, namísto laických dojmů několika málo radních, kteří pouze protlačí své vlastní zájmy. Architektonická soutěž by měla svým zadáním pojmout celé centrum města s důrazem na vyřešení všech aktuálních problémů centra, jako je neutěšený stav tržnice a vlastně celého prostoru Špalíčku, prověřit možné navýšení parkovacích kapacit centra pomocí vhodně umístěného parkovacího domu a především stanovit obecná pravidla pro další rozvoj území. Na případné jednotlivé domy/části v rámci tohoto závazného generelu můžou pak být například zpracovány další dílčí soutěže, či může být zadána celá oblast k dořešení jedné architektonické kanceláři – záleží jen na městu, jaký postup vyhodnotí jako nejvhodnější.

Foto: Bob Pacholík

V minulém volebním období jsme byli svědky, jak radní zadávali projekty mající významný dopad do veřejného prostoru města rovnou z první ruky, tedy že zakázku dostal konkrétní projektant bez jakékoliv motivace dosáhnout, co nejlepšího výtvoru. Kde není konkurence, není ani motivace připravit co nejlepší návrh. Tento způsob zadávání takto významných zakázek, které ovlivní podobu města a kvalitu veřejného prostoru na několik dalších desetiletí, je již v uvědomělé společnosti dávno přežitý. Pokud se Prostějov chce stát místem, kde se opravdu lépe žije, je na čase začít vypisovat právě ony veřejné architektonické soutěže, jejichž vypsání je samo o sobě zárukou obdržení kvalitního návrhu a transparentnosti průběhu zakázky.

 

Proč zvolit tzv. veřejnou architektonickou soutěž? Protože:

1) město získá množství architektonických návrhů, ze kterých může s pomocí odborné poroty vybrat ten optimální

2) veřejnost má možnost se zapojit do přípravy zadání i následného projednávání projektu/návrhu v jeho různých fázích od studie až po realizaci a sama tak svými připomínkami přispívat k finální podobě realizovaného návrhu

3) o vítězi nerozhodují pouze politici, ale rovněž nezávislá odborná porota z řad uznávaných odborníků

4) soutěž zajistí kvalitu několika vybraných vítězných návrhů a stanoví cenové nároky na jejich realizaci

5) otevřená soutěž vyloučí spekulace o podjatosti a možné korupci

 

Hnutí NA ROVINU doporučuje, aby soutěž byla vypsána s následujícími parametry a zároveň aby celé zadání bylo formulováno i za přispění participace veřejnosti:

Foto: Bob Pacholík

1) dojde k zachování KAS centra a k jeho rekonstrukci, která bude svou kvalitou odpovídat sálu pro 21. století se zachováním kapacity pro 1200 lidí

2) dojde k demolici stávající tržnice a k výstavbě zcela nové

3) návrh bude uvažovat i s potřebou výstavby nových parkovacích míst (např. formou parkovacího domu)

4) dojde k vypracování studie celého širšího okolí území KAS centra, Špalíčku a tržnice (tj. včetně placu po bývalé sodovkárně) tak, aby z centra města postupně zmizely historické jizvy a Prostějov měl konečně moderní, živé centrum pro 21. století, za které se nebude muset stydět.