Prostějov a domácí hospicová péče

Hnutí Na rovinu! mělo jako jediné ve svém volebním programu rozvoj domácí hospicové péče v Prostějově. Proč jsme tohle téma zdůrazňovali před volbami a klademe na ně důraz i nyní?

V Česku umírá ročně přibližně 110 tisíc lidí a zhruba 70%, tj. 77 tisíc z nich v nemocnicích. Průzkumy nicméně ukazují, že 80% lidí si přeje zemřít doma v kruhu svých blízkých a nikoliv v anonymním prostředí nemocničních zařízení.  Aby umírání doma bylo důstojné a s kompletní lékařskou péčí, a to nejen pro dotyčnou těžce nemocnou osobu, ale i pro rodinné příslušníky, o to se stará mobilní specializovaná paliativní péče – stručně pojmenováno jako domácí hospic. Lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové, všichni odborně orientovaní na specifika paliativní péče, poskytují služby, které jsou zaměřeny na zmírnění bolesti a utrpení jak samotných pacientů, tak na podporu blízkého okolí. Nesoustředí se už na vyléčení, protože z medicínského hlediska to je nemožné, ale snaží se zvýšit kvalitu posledních dní nebo měsíců života. Celá tato komplexní pomoc zahrnuje i psychickou podporu a pomoc nejbližším.

 

Na území města Prostějova v současné době působí jen jedna služba tohoto typu, kterou je nestátní zdravotnické zařízení „Nejste sami“ se sídlem v Olomouci. Svou činnost má hrazenu z větší části ze zdravotního pojištění. Bohužel zákonem stanovené úhrady, vzhledem ke komplexnosti a složitosti služeb, nepokrývají celkové náklady. A tak zbytek musí organizace pokrývat z dalších zdrojů, kterými jsou dotace města či dary sponzorů apod.

Co je obsahem a kolik péče o umírajícího pacienta stojí, nám přiblížila ředitelka mobilního hospice Kateřina Tichá: „Výkon domácí paliativní péče pro klinicky nestabilního pacienta představuje částka 1152 Kč/den, respektive 1452 Kč/den pro klinicky nestabilního pacienta se závažnými symptomy. Tyto částky hradí pojišťovny (pokud s domácím hospicem mají uzavřenou smlouvu). Účtovat však lze pouze jeden z těchto výkonů u pacienta za 24/hodin. Tyto úhrady zdaleka nepokryjí celkové náklady na službu. Z těchto peněz je hrazena kompletní potřebná péče, veškeré léky, zdravotnický materiál a přístroje. Spadají sem mzdové prostředky na nepřetržitou pohotovost lékaře, sestry i celého dalšího multidisciplinárního týmu. Dále pravidelná denní návštěva sestry (min. 1 x denně), vizita lékaře. K tomu všemu ještě cestovné, které také není malé.“

 

V minulém roce pracovníci z olomouckého domácího hospice „Nejste sami“ pečovali v našem městě o 12 pacientů, přičemž průměrná délka péče byla 21 dnů (celkem 251 ošetřovatelských dnů). Náklady na službu se vyšplhaly na částku 478 tisíc Kč (cca 1900 Kč/ošetřovatelský den). Úhrada z pojišťoven činila 328 tisíc Kč. Chybělo tedy 150 tisíc Kč. Celkem 100 tisíc Kč poskytlo po dlouhé diskusi v zastupitelstvu město Prostějov (původní požadavek hospice byl 200 tisíc Kč, rada navrhla 50 tisíc Kč, zastupitelstvo odhlasovalo 100 tisíc Kč). Zbývajících potřebných 50 tisíc Kč poskytla obyvatelům našeho města organizace „Nejste sami“ z dalších finančních zdrojů – sponzorské dary a dotace. Nelze opomenout dotaci Krajského úřadu ve výši 250 tis Kč, která byla určena k realizaci paliativní péče pro celé území Olomouckého kraje, včetně péče o dětské pacienty. Bohužel i tato částka, která se „rozložila“ mezi všech 72 klientů organizace „Nejste sami“ se ukázala jako nedostačivá.

 

K únoru 2019 pracovníci domácího hospice „Nejste sami“ doprovodili již další 4 prostějovské pacienty. Předpoklad je, že v letošním roce bude počet doprovázených pacientů z Prostějova narůstat. Bude tedy potřeba mnohem více peněz než v uplynulém roce. Kolik bude město Prostějov ochotno poskytnout letos?

 

Na závěr něco málo statistiky: v roce 2011 žilo na území města 8 029 osob starších 65 let, v roce 2017 to bylo již 9 254 osob. Podle vývojového modelu by v roce 2050 měl být každý třetí občan našeho města starší 65 let! Již nyní se výrazně navyšuje počet obyvatel ve věku 80 let. Paralelně dochází k tomu, že město opouští lidé (mladé rodiny) ve věku 25 – 40 let, což jsou právě „děti“ těchto seniorů, které by jim měly ve stáří pomáhat (pečovat o ně). Důvody odchodu jsou nejčastěji menší příležitosti v zaměstnání (kariérní růst atd.), nedostatečný bytový fond či špatné životní prostředí atd. Prostějov stárne! Z tohoto pohledu je jakákoliv podpora domácí paliativní péče ze strany města (formou dotace, zázemí atd.) nezbytnou a přirozenou součástí jeho výdajové a sociální politiky. Věříme, že město ukáže nám všem, že solidarita a péče o rodinu je samozřejmostí nejen na začátku a v průběhu života, ale především v jeho důstojném konci.

Co dál s KASkem, tržnicí a zpustošeným okolím?

 

Foto: Bob Pacholík

Zrekonstruovat nebo zbourat? A když zrekonstruovat tak jak? Po deset let byl prostor okolí KAS centra ponechán svému osudu. Byla to doba, kdy bývala politická reprezentace bojovala za zájmy developera a valná část centra města byla nechávána ležet ladem v dosti neutěšeném stavu s mlhavým příslibem zářných zítřku s Manthellanem. Toto nešťastné období je nyní díky pravomocnému rozhodnutí soudu již minulostí a pro město Prostějov to doufejme, bude zlomový okamžik. Chvíle, kdy se rozhodne, jestli se naše město zařadí po bok turisticky obdivovaných měst, jakými jsou u nás např. Litomyšl, Líbeznice či Dolní Břežany, nebo zda vše zůstane ve starých kolejích a centrum se opět zasloužené revitalizace nedočká, případně pouze v nějaké „kočkopsí“ podobě.

 

A co o tom rozhodne? Jediná věc! A to, zda se vedení města poprvé v historii odhodlá ke spolupráci s Českou komorou architektů a vypíše otevřenou veřejnou architektonickou soutěž. Ta zajistí tolik potřebnou kvalitu architektonických návrhů a přinese do problematiky odborný vhled, namísto laických dojmů několika málo radních, kteří pouze protlačí své vlastní zájmy. Architektonická soutěž by měla svým zadáním pojmout celé centrum města s důrazem na vyřešení všech aktuálních problémů centra, jako je neutěšený stav tržnice a vlastně celého prostoru Špalíčku, prověřit možné navýšení parkovacích kapacit centra pomocí vhodně umístěného parkovacího domu a především stanovit obecná pravidla pro další rozvoj území. Na případné jednotlivé domy/části v rámci tohoto závazného generelu můžou pak být například zpracovány další dílčí soutěže, či může být zadána celá oblast k dořešení jedné architektonické kanceláři – záleží jen na městu, jaký postup vyhodnotí jako nejvhodnější.

Foto: Bob Pacholík

V minulém volebním období jsme byli svědky, jak radní zadávali projekty mající významný dopad do veřejného prostoru města rovnou z první ruky, tedy že zakázku dostal konkrétní projektant bez jakékoliv motivace dosáhnout, co nejlepšího výtvoru. Kde není konkurence, není ani motivace připravit co nejlepší návrh. Tento způsob zadávání takto významných zakázek, které ovlivní podobu města a kvalitu veřejného prostoru na několik dalších desetiletí, je již v uvědomělé společnosti dávno přežitý. Pokud se Prostějov chce stát místem, kde se opravdu lépe žije, je na čase začít vypisovat právě ony veřejné architektonické soutěže, jejichž vypsání je samo o sobě zárukou obdržení kvalitního návrhu a transparentnosti průběhu zakázky.

 

Proč zvolit tzv. veřejnou architektonickou soutěž? Protože:

1) město získá množství architektonických návrhů, ze kterých může s pomocí odborné poroty vybrat ten optimální

2) veřejnost má možnost se zapojit do přípravy zadání i následného projednávání projektu/návrhu v jeho různých fázích od studie až po realizaci a sama tak svými připomínkami přispívat k finální podobě realizovaného návrhu

3) o vítězi nerozhodují pouze politici, ale rovněž nezávislá odborná porota z řad uznávaných odborníků

4) soutěž zajistí kvalitu několika vybraných vítězných návrhů a stanoví cenové nároky na jejich realizaci

5) otevřená soutěž vyloučí spekulace o podjatosti a možné korupci

 

Hnutí NA ROVINU doporučuje, aby soutěž byla vypsána s následujícími parametry a zároveň aby celé zadání bylo formulováno i za přispění participace veřejnosti:

Foto: Bob Pacholík

1) dojde k zachování KAS centra a k jeho rekonstrukci, která bude svou kvalitou odpovídat sálu pro 21. století se zachováním kapacity pro 1200 lidí

2) dojde k demolici stávající tržnice a k výstavbě zcela nové

3) návrh bude uvažovat i s potřebou výstavby nových parkovacích míst (např. formou parkovacího domu)

4) dojde k vypracování studie celého širšího okolí území KAS centra, Špalíčku a tržnice (tj. včetně placu po bývalé sodovkárně) tak, aby z centra města postupně zmizely historické jizvy a Prostějov měl konečně moderní, živé centrum pro 21. století, za které se nebude muset stydět.