Prostějov – město kultury a historického dědictví: promarněná příležitost nebo potenciál?

Prostějov je krásné historické město s bohatou kulturní tradicí. Máme na co navazovat. Zlatý rozkvět města nastal zejména koncem 19. století a za první republiky. Rozvoj města byl však přerušen smutnými událostmi dvacátého století. Co začala jedna totalita, dokončila totalita druhá. S příchodem svobody jakoby se město nadechlo, avšak uplynuly již tři dekády a stále nemůžeme mít pocit, že by se Prostějov vydal na cestu ke svému zlatému věku. Chybělo úsilí, chyběly odvážné vize.

Je třeba navázat na bohatou historii města připomínáním si a zdůrazňováním odkazu významných prostějovských rodáků, věnovat jim patřičnou úctu. Prostějov si připomíná Jiřího Wolkera. Má expozici v muzeu, sochy. Naopak filozof a matematik celosvětového věhlasu Edmund Husserl nikoliv. Významný filozof působící na olomoucké univerzitě, Ivan Blecha, si v rozhovoru pro MF DNES postěžoval, že se zahraniční kolegové podivili nad absencí důstojné muzejní expozice. Jak je možné, že muzeum nemá stálou a bohatou expozici o jednom z nejslavnějších filozofů fenomenologie, prostějovském rodákovi, Edmundu Husserlovi? Tento problém se netýká jen tohoto konkrétního případu. Prostějov nepočítá s turisty. Určitě jste zažili, že jste chtěli své známé, třeba i ze zahraničí, provést městem a ukázat jim, na co jste patřičně hrdí. Jednou z  takových památek pozoruhodností je jistě nádherný secesní Národní dům a jeho kavárna. Nicméně jste zjistili, že kavárna v Národním domě má otevřeno jen někdy, obsluha se nedomluví anglicky a kvalitní menu rovněž chybí.

Výzvou pro město jsou slavné prvorepublikové vily, které jsou v neutěšeném stavu a potřebují rekonstrukci. Ano, mnohdy jsou v soukromém vlastnictví, ale co bránilo politickým představitelům jednat, navázat kontakt, zajistit dotaci, domluvit se na zpřístupnění pro veřejnost? Proč nevybudovat naučný historický okruh krásnými prvorepublikovými památkami? Letos slavíme 100 let založení republiky. Prostějov je městem Belle Époque a secese. Proč si tuhle dobu nepřipomínáme více prostřednictvím zajímavých kulturních akcí? Ekonomické studie říkají, že kulturní akce dokáží přinést do rozpočtu měst velké množství financí. Akce mají i další pozitivní externality. Nejenže vzrostou příjmy místních podnikatelů, ale obyvatelé pocítí patřičnou hrdost, jakousi sounáležitost a identitu, která ve svém důsledku vede k tomu, že lidé mají město rádi a zajímají se, co se v něm děje. Účastní se jeho kulturního a spolkového života. Co takhle pravidelně pořádat festival swingové hudby, „Krásné doby“, připomínat si první republiku, secesi a art deco? Festival, co přitáhne i zahraniční hosty.

Lokální umělci i historie města si zaslouží podporu. Podpořme je tedy a ukažme světu.