Prostějov a domácí hospicová péče

Hnutí Na rovinu! mělo jako jediné ve svém volebním programu rozvoj domácí hospicové péče v Prostějově. Proč jsme tohle téma zdůrazňovali před volbami a klademe na ně důraz i nyní?

V Česku umírá ročně přibližně 110 tisíc lidí a zhruba 70%, tj. 77 tisíc z nich v nemocnicích. Průzkumy nicméně ukazují, že 80% lidí si přeje zemřít doma v kruhu svých blízkých a nikoliv v anonymním prostředí nemocničních zařízení.  Aby umírání doma bylo důstojné a s kompletní lékařskou péčí, a to nejen pro dotyčnou těžce nemocnou osobu, ale i pro rodinné příslušníky, o to se stará mobilní specializovaná paliativní péče – stručně pojmenováno jako domácí hospic. Lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové, všichni odborně orientovaní na specifika paliativní péče, poskytují služby, které jsou zaměřeny na zmírnění bolesti a utrpení jak samotných pacientů, tak na podporu blízkého okolí. Nesoustředí se už na vyléčení, protože z medicínského hlediska to je nemožné, ale snaží se zvýšit kvalitu posledních dní nebo měsíců života. Celá tato komplexní pomoc zahrnuje i psychickou podporu a pomoc nejbližším.

 

Na území města Prostějova v současné době působí jen jedna služba tohoto typu, kterou je nestátní zdravotnické zařízení „Nejste sami“ se sídlem v Olomouci. Svou činnost má hrazenu z větší části ze zdravotního pojištění. Bohužel zákonem stanovené úhrady, vzhledem ke komplexnosti a složitosti služeb, nepokrývají celkové náklady. A tak zbytek musí organizace pokrývat z dalších zdrojů, kterými jsou dotace města či dary sponzorů apod.

Co je obsahem a kolik péče o umírajícího pacienta stojí, nám přiblížila ředitelka mobilního hospice Kateřina Tichá: „Výkon domácí paliativní péče pro klinicky nestabilního pacienta představuje částka 1152 Kč/den, respektive 1452 Kč/den pro klinicky nestabilního pacienta se závažnými symptomy. Tyto částky hradí pojišťovny (pokud s domácím hospicem mají uzavřenou smlouvu). Účtovat však lze pouze jeden z těchto výkonů u pacienta za 24/hodin. Tyto úhrady zdaleka nepokryjí celkové náklady na službu. Z těchto peněz je hrazena kompletní potřebná péče, veškeré léky, zdravotnický materiál a přístroje. Spadají sem mzdové prostředky na nepřetržitou pohotovost lékaře, sestry i celého dalšího multidisciplinárního týmu. Dále pravidelná denní návštěva sestry (min. 1 x denně), vizita lékaře. K tomu všemu ještě cestovné, které také není malé.“

 

V minulém roce pracovníci z olomouckého domácího hospice „Nejste sami“ pečovali v našem městě o 12 pacientů, přičemž průměrná délka péče byla 21 dnů (celkem 251 ošetřovatelských dnů). Náklady na službu se vyšplhaly na částku 478 tisíc Kč (cca 1900 Kč/ošetřovatelský den). Úhrada z pojišťoven činila 328 tisíc Kč. Chybělo tedy 150 tisíc Kč. Celkem 100 tisíc Kč poskytlo po dlouhé diskusi v zastupitelstvu město Prostějov (původní požadavek hospice byl 200 tisíc Kč, rada navrhla 50 tisíc Kč, zastupitelstvo odhlasovalo 100 tisíc Kč). Zbývajících potřebných 50 tisíc Kč poskytla obyvatelům našeho města organizace „Nejste sami“ z dalších finančních zdrojů – sponzorské dary a dotace. Nelze opomenout dotaci Krajského úřadu ve výši 250 tis Kč, která byla určena k realizaci paliativní péče pro celé území Olomouckého kraje, včetně péče o dětské pacienty. Bohužel i tato částka, která se „rozložila“ mezi všech 72 klientů organizace „Nejste sami“ se ukázala jako nedostačivá.

 

K únoru 2019 pracovníci domácího hospice „Nejste sami“ doprovodili již další 4 prostějovské pacienty. Předpoklad je, že v letošním roce bude počet doprovázených pacientů z Prostějova narůstat. Bude tedy potřeba mnohem více peněz než v uplynulém roce. Kolik bude město Prostějov ochotno poskytnout letos?

 

Na závěr něco málo statistiky: v roce 2011 žilo na území města 8 029 osob starších 65 let, v roce 2017 to bylo již 9 254 osob. Podle vývojového modelu by v roce 2050 měl být každý třetí občan našeho města starší 65 let! Již nyní se výrazně navyšuje počet obyvatel ve věku 80 let. Paralelně dochází k tomu, že město opouští lidé (mladé rodiny) ve věku 25 – 40 let, což jsou právě „děti“ těchto seniorů, které by jim měly ve stáří pomáhat (pečovat o ně). Důvody odchodu jsou nejčastěji menší příležitosti v zaměstnání (kariérní růst atd.), nedostatečný bytový fond či špatné životní prostředí atd. Prostějov stárne! Z tohoto pohledu je jakákoliv podpora domácí paliativní péče ze strany města (formou dotace, zázemí atd.) nezbytnou a přirozenou součástí jeho výdajové a sociální politiky. Věříme, že město ukáže nám všem, že solidarita a péče o rodinu je samozřejmostí nejen na začátku a v průběhu života, ale především v jeho důstojném konci.

Město s vizí?

Petr Oštádal: „Známé rčení říká „o peníze jde až v první řadě“. Žijeme v době, kdy se městská pokladna plní i díky všeobecné hospodářské prosperitě. Michale, jak hodnotíš současnou finanční situaci města jako člen Finančního výboru?“

Michal Drozd: „Město Prostějov v tomto roce hospodaří přibližně s miliardou korun. Taková cifra zní sice pohádkově, je však nutné si uvědomit, že plných 75 % tvoří výdaje, které musí město platit povinně, jako například platy městských zaměstnanců, financování příspěvkových organizací (MŠ, ZŠ, divadlo, Kino Metro 70) nebo nákup veškerých služeb (svoz komunálního odpadu, čištění komunikací, zimní údržba atd.) Pro „volitelné utrácení“ nám tedy zbývá přibližně 200 milionů Kč na rok.“

Petr Oštádal: „To už není tak velká částka, když uvážím, na co Prostějov v minulosti peníze využíval. Utrácelo se za vypracování zbytečných studií, platily se miliony za marketingové a propagační služby. Já věřím, že to není jen můj názor, když doporučuji investovat především do projektů prospěšných co nejširší veřejnosti.“

Michal Drozd: „Souhlasím s tebou. Když už jsi zmínil marketingové služby, tak například mezi roky 2014 – 2018 obdržela společnost TK Plus na marketing a propagaci od města celkem 14 milionů Kč, mnoho peněz se nalilo také do profesionálního hokeje… .“

Petr Oštádal: „Město opravdu utratilo 14 milionů Kč s nejistým výsledkem. Ve smlouvě se uvádí, kolikrát zazní název města v médiích, na kolika akcích a s jakým dosahem musí být umístěno logo města… Podle mě nemůže návratnost těchto utracených milionů nikdo přesně spočítat.“
„Pokud jde o hokej, tak podpora profesionálního A-teamu dělá v městské pokladně také pěknou díru. Z peněz utracených formou marketingových smluv však mají Prostějované menší užitek, než by mohli mít. Nedávno jsem prošel s několika zastupiteli zimní stadion a nestačím se divit, jak špatné zázemí má hokejový dorost nebo naši krasobruslaři.“

Michal Drozd: „Petře pokud to mám shrnout, tak nám oběma chybí ucelená koncepce rozvoje města, ke které by se občané mohli vyjadřovat. Místo ní se vždy diskutuje pouze o jednotlivých záležitostech, které spolu často ani nesouvisejí. To je naprosto primitivní způsob plánování rozvoje. Komplexně se dá řešit například rozvoj zanedbané jižní části města. Tam je potřeba společně řešit dopravní obslužnost včetně napojení na dálnici D46, výsadbu nového zeleného prstence i vznik skutečné multifunkční haly pro veřejnost nebo nového plaveckého stadionu v blízkosti aqvaparku. Tyto investice by byly provázané, měly svoje termíny a tím by byl položený základ fungujícímu městskému rozvoji. Pokud tímto způsobem vedení města nezahájí diskusi s občany hned, je to promarněná šance na dlouho do budoucna.“

A jaký máte názor na rozvoj Prostějova vy?

Mgr. Petr Oštádal – zastupitel města Prostějova zvolený za hnutí Na rovinu!
Ing. Michal Drozd – člen Finančního výboru města Prostějova nominovaný za hnutí Na rovinu!