Začátek slibný, pak opět ve starých kolejích. Takto hodnotí lídr uskupení Na rovinu! průběh zastupitelstev 9 měsíců po volbách. Mimo jiné se rozpovídal i o dalších problémech, které Prostějov trápí.
Máme něco přes devět měsíců od voleb do zastupitelstva. Jaké jsou vaše nynější pocity?
Smíšené. Myslím si, že začátek byl dobrý, byly zde signály značící určitou změnu, ale potom se zastupitelská práce vrátila do toho normálu, jak jsme jej znali před volbami. Mám na mysli například to, že se zastupitelstvo neřídí zákony a nectí určitá pravidla, která bych očekával v demokratické společnosti.
Jaká pravidla myslíte?
Můžu to dokumentovat na případě volby do důležitého orgánu zastupitelstva – kontrolního výboru. Nominovali jsme jako nejsilnější opoziční strana tři zástupce hnutí Na rovinu! a zvolili pouze jednoho. Potom patálie se zvolením Ing. Šmída do dozorčí rady VaK, na což máme i reakci ministerstva vnitra, že toto zvolení bylo v rozporu se zákonem. A že bychom tam jako opoziční strana měli nějaké zástupce? Tak to se nebere už vůbec. Navíc dokonce zaznívaly demagogické poznámky, že pan Šmíd je zástupcem opozice. To mě dorazilo úplně.
Když se přesuneme od problémů zastupitelstva k městu jako celku. Kde si myslíte, že město tlačí nejvíce bota?
Problém města je v tom, že koalice neví, co chce řešit. Připadá mi, že určité věci řeší, až když se vyskytnou. Neexistuje žádný plán k tomu, kam má město směřovat. Stálo by asi za to si to město projít a udělat si seznam toho, jak vypadá a jak bychom chtěli, aby vypadalo. Těch věcí je ale moc. Letos natvrdo vyskočila tady ta desetiletá hrůza Manthellan – stéblo, kterého se koalice chytá a dává na první místo. Kvůli tomu ale přece nemůžeme přestat řešit všechny ostatní věci – investice do infrastruktury nebo úpravy prostředí, kdy sice máme pěkné náměstí, ale zbytek města značně pokulhává. Nevidím žádnou koncepci, jak by mělo být město udržované.
Z pohledu řadového občana se zdá, jako by se řešil jen Mathellan a Národní sportovní centrum…
To jsou výstřelky, které jsou produktem velmi sporného a v případě Manthellanu protizákonného jednání, ale nedotýkají se nás všech. Vůbec se neřeší třeba voda, to se bytostně dotýká každého z nás. Teď se budou řešit odpadové hospodářství, kdy je v Olomouckém kraji taková představa, že by likvidaci odpadů měla zajišťovat soukromá firma. Připadá mi to stejné jako u vody. Cílem soukromého podnikání je zisk. Takhle 20 procent zisku zůstane firmě. Ty prostředky by však mohly zůstat kraji, který by navíc měl kontrolu nad cenou likvidace svých odpadů. Ty peníze by mohl dále investovat. Případ, kdy se strategická komodita předala do rukou soukromého subjektu, tu již máme. Jak jistě všichni ví, tou strategickou komoditou je voda, kterou má Moravská vodárenská. Místo toho, aby zisk z prodeje vody byl investován ve veřejné sféře, byl v roce 2015 ve výši 365 milionů korun vyplacen zahraničnímu akcionáři. V následujícím roce to bylo 132 milionů korun, v roce 2017 113 milionů korun a v roce 2018 107 milionů korun. Celkem 717 milionů korun odešlo běhen 4 let do zahraničí. Není potřeba asi příliš přemýšlení, že tento model bude analogicky fungovat i v případě likvidace odpadů, což je další strategická oblast, kterou platíme my všichni a která bude vybranému subjektu přinášet nemalý profit.
Jaká je vůbec role zastupitelů uskupení Na rovinu! a co se jim povedlo prosadit?
Když se ještě vrátím k první otázce, tak ty pocity mám smíšené právě i proto, že se koalice stále řídí heslem „pokud je to návrh opozice, tak ho zadupeme, i kdyby byl sebelepší“. Naši zastupitelé navrhovali spoustu věcí, například Martin Hájek chtěl zavedení kontejnerů na sběr olejů a kovového odpadu. Návrh neprošel, ale jedním dechem koalice dodala, že už má něco takového v plánu. Nebo naposledy jsme projednávali problematiku odpadu, kde jsme požádali pana primátora, aby návrh z důvodu nedostatečné informovanosti stáhl a udělal informační seminář, kde mělo naše uskupení největší zastoupení. Daří se nám tyto věci komunikovat, ale bohužel už ne prosazovat, protože zkrátka není vůle naše dobré návrhy schválit. Na druhou stranu jsme ale na začátku měli řadu připomínek k návrhu rozpočtu a jejich velkou část se nám prosadit podařilo. To byl právě ten nadějný začátek. Vytyčili jsme si úkol prosadit právě demokratické přístupy k řízení města. V našem případě to znamená zastoupení v orgánech, jejichž úkolem je kontrolovat činnost výkonných struktur města, které bude odpovídat našemu volebnímu výsledku. Zmínil jsem Kontrolní výbor, komise, dozorčí orgány obchodních společností.