Během letních prázdnin se setkala Jana Jílková v Zábřehu na Moravě s panem Milanem Doubravským – jednatelem společnosti EKO servis Zábřeh s.r.o., aby se ho zeptala na několik otázek týkajících se Re-use centra, které ve městě již několik let funguje. Společnost EKO servis Zábřeh je ze 100% vlastněna městem a poskytuje komplexní komunální služby nejen pro město a jeho občany, ale i pro řadu okolních obcí, firem a podnikatelů zábřežského regionu. Pod tuto společnost spadá i Re-use centrum – místo, kde si můžete pořídit věci, které jsou stále funkční, ale skončily by v odpadu. Za projektem stojí, společně se svými kolegy, právě pan Doubravský. Společně probrali například to, že zábřežské centrum vzniklo v prostorách bývalého obchodu u autobazaru a jeho chod není personálně náročný, nebo jak je velmi důležité, aby u celého procesu byli lidé, kterým na výsledku opravdu záleží.
1/ Jak centrum vzniklo a proč?
Chtěli jsme re-use centrum vybudovat tak, aby měl prostor dobrou úroveň a aby měli lidé čas si vše prohlédnout. Re-use centra se stávají častějším doplňkem sběrných dvorů, ale bohužel často jen jako malý kontejner s policemi. Tam ale není dost manipulačního prostoru. Když jsme viděli to brněnské, hned jsme věděli, že naše Re-use centrum musí být větší. Vše vzniklo souběžně – autobazar, bazar a Re-use centrum. Což s sebou přináší i minimální náklady na provoz. Ty jsou odhadovány na cca 100 až 1000 Kč / rok. To je výhoda pro obě strany. Do bazaru to přiláká více zákazníků a my tím ušetříme náklady na provoz.
2/ Kdo za jeho vznikem stojí?
Není to o jednotlivci, je to o týmu lidí. Člověk má nápad, ale bez ostatních to neudělá.
3/ Proč plánujete změnu současného místa?
Nastaly nepředvídatelné skutečnosti, díky kterým musíme stávající místo opustit a hledat nové. Nyní RE-USE centrum přemísťujeme na bazén – aktuální informace budu brzy na našem webu.
4/ Na co jsou určeny peníze, které získáte z prodeje těchto věcí?
Podporujeme místní psí útulek. Je dobré mít za tím něco konkrétního, ideálně charitu. Lidi to více osloví a věci k prodeji pak ochotněji přinesou.
5/ Kolik tento projekt zaměstnává lidí?
Nikoho. Paní, která provozuje obchod (bazar), všichni ostatní pracují v rámci své činnosti.
6/ Jak se staráte o osvětu – reklamu?
Zpravodaj, letáky, sítě, osobní zkušenosti a známosti…
7/ Měnili jste otevírací dobu nebo je původní?
Je shodná s otevírací dobou obchodu. To je velká výhoda pro ty, kteří chodí do obchodu.
8/ Co lidé nejvíce přinášejí?
Hlavně nábytek a sportovní vybavení.
9/ O co je naopak největší zájem?
Především o nábytek a sportovní vybavení – lyže, jízdní kola, branky, nábytek – židle a stoly, knihy, ale například i skleničky… Na textil pak máme SWAP – ten se organizuje pouze přes sociální sítě. Lidé se pak na konkrétní výměně domlouvají sami. Co se týče elektrospotřebičů, tak ty v nabídce bohužel nemáme, nemůžeme totiž ručit za dobrý stav elektrických rozvodů.
10/ Přinášejí lidé něco, co odmítáte?
To, čeho je hodně. Obsluha centra sama vyhodnotí, co ano a co už ne. Dále komunikuje s prodejcem, aby zboží neleželo 2 roky v regálu a nebylo neprodejné. Nepřijímáme drobnou elektroniku, elektrické nástroje nebo čalouněný nábytek.
11/ Co byste doporučili městu, které podobné centrum teprve plánuje?
Hlavně sehnat kvalitní lidi. Nabízí se i obava z obchodování s věcmi. Obsluha RC musí být člověk, co to chce dělat a dělá to srdcem, ne pouze pro peníze, jinak to nikdy nerozjede. Nemusí to být nutně například obsluha, ale například jedna paní, která o to má zájem. Velmi důležitá je v tomto směru osvěta. Díky tomu, že žijeme ve zrychlené době – kdy máme věci na chvíli a pak se jich zbavujeme, by veřejnost měla mít možnost nevyhodit vše, ale některé věci poslat dál. Dříve se vyrobila například dřevěná židle, která byla kvalitní a sloužila po generace. Nebo staré kvalitní křeslo – to lze přečalounit a slouží dál. Není to o penězích, je to o přístupu, o změně myšlení.
Děkuji panu Doubravskému za jeho čas a velmi milé a konstruktivní povídání.