Na prodej se v těchto dnech objevil bývalý prostějovský pivovar na Vrahovické ulici, budova s dlouhou historií, ale s nejistou budoucností. Protože se jedná o významný objekt, který dotváří vzhled celého města, nabízí se otázka, co s ním?
Doba velkých industriálních staveb skončila. V dnešní době je moderní ekonomika postavena spíše na menších podnicích, které vyrábějí zboží s velkou přidanou hodnotou a které jsou schopny pružněji reagovat na změny na trhu. Proto se po celé Evropě nacházejí opuštěné stavby, které slouží jako připomínka budovatelských období, pro něž ale současná doba nemá využití. Mnohé z nich zchátraly natolik, že jsou určeny k demolici. Bývalý prostějovský pivovar měl štěstí v tom, že slouží jako prostory pro velké množství forem, které si pronajímají části budov.
Ve vyspělém světě je trendem dávat těmto budovám nový život. Někdy jsou investorem komerční subjekty, jindy města, v některých případech se jedná o kombinaci soukromého a veřejného kapitálu. Zdařilých příkladů revitalizací je celá řada. Mnoho z nich se nachází třeba v sousedním Polsku: Manufaktura v Lodži, která se z bývalé textilní továrny proměnila na jedno z největších nákupních center v Evropě, nebo Rotherovy mlýny v Bydhošti, které dnes slouží především kulturním účelům. Z českých případů bych zmínil třeba areál Dolní Vítkovice v Ostravě nebo právě probíhající rekonstrukci legendárního obchodního domu Breda v Opavě, která probíhá v režii města.
Areál prostějovského pivovaru nabízí velký potenciál. V současnosti v něm v nájmu působí velké množství firem, které by novému majiteli již dnes mohly přinášet zisk. Do budoucna by bylo možné proměnit tyto budovy v kombinaci komerčních a nekomerčních služeb. Mohlo by se zde vybudovat v obchodní a gastronomické centrum, kromě toho by bylo možné využít část prostor pro výstavy a koncerty, jež by svým významem přesahovaly hranice Prostějova. V areálu by bylo možné zajistit dostatek parkovacích ploch, ale zároveň se jedná o místo, které má perfektní spojení na veřejnou dopravu – nachází se v docházkové vzdálenosti od autobusového a vlakového nádraží, ale i od zastávek městské hromadné dopravy. Město s vizí by se snažilo využít tyto prostory pro sebe nebo pro ně získat strategického partnera.
Uvědomuji si, že tyto ambiciózní plány značně převyšují rozhled dnešního vedení města, které se snaží spíš o udržování města, než aby se pokoušelo a jakékoliv vize, které by ho posunuly do 21. století. Proto nám nezbývá než jen doufat, že objekt koupí nějaký osvícený vlastník s citem pro historii, který nebude chtít budovou zbourat, ale pokusí se využít její potenciál.
Mgr. Martin Hájek, Ph.D., Na rovinu! (STAN, TOP09, Zelení)