Hospodaření s městskými byty

Funkční bytovou politiku považujeme v hnutí Na rovinu! za předpoklad rozvoje města. Proto usilujeme o spravedlivé a transparentní nakládání s městskými byty, včetně zvyšování počtu obecních bytů. Máme mimo jiné v úmyslu dosáhnout toho, aby byl anonymizovaný pořadník žadatelů o přidělení městského bytu snadno dostupný na internetu a aby si mohl každý žadatel o městský byt kdykoliv ověřit svoji pozici v pořadníku a zjistit, ve které fázi schvalování se jeho žádost nachází (případně s jakým výsledkem).

Abychom si byli jisti kvalitou dokumentů, podle kterých Domovní správa Prostějov s byty nakládá, požádali jsme Ministerstvo vnitra o přezkum jejich zákonnosti. Jednalo se o Pravidla pro přijímání žádostí a přidělování městských bytů v majetku města Prostějova, Pravidla pro přijímání žádosti a přidělování bytů zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou, Postup při přidělování bytů na opravu vlastním nákladem, Žádost o nájem městského bytu a Žádost o pronájem bytu zvláštního určení v domě s pečovatelskou službou. Tyto dokumenty jsou rovněž důležitým podkladem pro jednání Komise bytové a Komise sociální a zdravotní Rady města Prostějova. Ministerstvo vnitra reagovalo na náš dotaz velmi rychle. Bohužel nám sdělilo, že předložené dokumenty mohou obsahovat skutečnosti, které zakládají vážnější pochybnost o jejich platnosti a zákonnosti! Z tohoto důvodu bylo přerušeno 7. 3. 2019 jednání Bytové komise do doby, než Ministerstvo vnitra provede podrobnou analýzu dokumentů.

Rádi si přečteme vaše zajímavé osobní zkušenosti s přidělováním městských bytů i nápady, o které byste se rádi podělili.  Napište nám na info@prostejovnarovinu.cz

Petr Ošťádal, Tomáš Peka (Na Rovinu!)

 

Zelený pás na jihu města

Zelený pás na jihu města by měl tvořit protiváhu biokoridoru Hloučela. Veřejná zeleň, která plní nejen funkci ekologickou (kompenzace nepříznivých vlivů prostředí), ale i rekreační, je na jižním okraji města zastoupena nedostatečně. O záměru rozšiřování ploch zeleně se zmiňuje Územní plán, Akční plán zlepšování kvality ovzduší Statutárního města Prostějova schválený v roce 2017 a Akční plán Strategie rozvoje zeleně ve městě Prostějově na rok 2016 a 2018. (Povinnost zpracovat Akční plán zlepšování kvality ovzduší mají ta města, která náleží do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší způsobenou suspendovanými částicemi PM10. Jde o drobné částice menší než 10 mikrometrů, tzv. polétavý prach. Při krátkodobém vystavení jeho vlivu dochází k podráždění dýchacích cest a častějším infekcím, při dlouhodobém pak k rozvoji vážných onemocnění dýchacích cest.) Slova, obsažená v těchto dokumentech je třeba „zhmotnit“. Výsadba stromů v jižní části města je však podle odborů magistrátu limitována vlastnictvím pozemků a také šířkou stávajících pozemků (polních cest) v majetku města. Na jednání zastupitelstva 19. 2. 2019 jsme navrhovali zařadit na program jednání bod Výkup pozemků pro zelený pás na jihu města. Musíme s politováním konstatovat, že zařazení tohoto bodu (a tedy i otevření diskuse k tomuto tématu) podpořili hlasováním pouze členové uskupení Na rovinu!, Změna pro Prostějov, KDU-ČSL a SPD, což na zařazení bodu na program jednání nestačilo. Přesto budeme i nadále vyvíjet tlak na vedení města, aby začalo pro zelený pás mezi Brněnskou ulicí a Domamyslicemi  vykupovat pozemky. Věříme, že když je možné vykupovat v této části města pozemky pro novou průmyslovou zónu, jistě to půjde i pro zeleň!

Napište nám na info@prostejovnarovinu.cz

Petr Ošťádal, Tomáš Peka (Na Rovinu!)

post

Jak dlouho bude ještě vedení Prostějova tolerovat problém na stavebním úřadu?!?

Zatajování smluv, pochybné povolování staveb místním podnikatelům, sexuální obtěžování, úřadem ombudsmana potvrzené selhání či konzumace alkoholu na pracovišti. Těchto, ale i dalších prohřešků se během svého působení na pozici šéfa prostějovského stavebního úřadu dopustil Jan Košťál. A světe div se, svou pozici si stále drží.

Skandály okolo prostějovského stavebního úřadu vedeného Janem Košťálem se začaly objevovat již v roce 2017, kdy se o jeho fungování začal zajímat novinář Jakub Čech. Ten nejdříve zjistil, že pracovníci zejména tohoto úřadu pobírali dlouhá léta méně peněz, než by skutečně měli. Zodpovědnost za takovéto pochybení měl tehdejší tajemník Lubomír Baláš, který byl i přes tuto posléze přijat na pozici ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje. Nutno říci, že mzdy byly zaměstnancům postupem času dorovnány. Podle zúčastněných však za cenu msty a v případě Věry Netušilové i za cenu odejmutí náročnější agendy, čímž spadla do nižší platové třídy.

Kromě toho, že unikly fotografie, kde v budově kouří při seanci s dalšími členy úřadu včetně Košťála doutník a přitom vesele holdují alkoholu (i když je pití alkoholu v budově radnice od roku 1914 zakázáno), se dostaly na povrch informace o údajném sexuálním obtěžování a ponižování zaměstnankyň právě šéfem stavebního úřadu Janem Košťálem. Tyto informace si vynutily jednání nástupkyně Baláše v pozici tajemníka magistrátu Blanky Vysloužilové. Ta na základě vyhodnocení anonymních dotazníků zjistila „manažerské pochybení“ a odebrala vedoucímu stavebního úřadu část platu. Radnice navíc změnila svůj pracovní řád, kde nově definovala sexuální obtěžování.

Více se však radnice o této kauze vyjadřovat nechtěla. „Ing. Košťálovi bylo vytčeno manažerské pochybení. Vzhledem k tomu, že jde o interní personální záležitost, nebudeme podrobněji věc komentovat,“ vysvětlovala pro server Tiscali.cz tehdejší mluvčí magistrátu Jana Gáborová.

Repertoár Košťálových přešlapů však neobsahuje pouze pochybení manažerská, nýbrž i odborná. Prostějovem hýbe především kauza okolo megalomanské stavby místního podnikatele Tomáše Poura. Ten vyčlenil úzký pruh půdy od své stavby tak, aby byl sám sobě sousedem, čímž znemožnil těm opravdovým sousedům se jakkoliv vyjádřit ve schvalovacím procesu stavby. Stavební úřad s tímto postupem neměl problémy a s podnikatelem uzavřel den od podání takzvanou veřejnoprávní smlouvu. Celý trik pak spočíval v tom, že tato smlouva byla zveřejněna více než rok po podpisu, tedy v době, kdy uplynula promlčecí lhůta a úřady již s námitkami sousedů nemohli nic dělat. Sousedé se proto obrátili na krajský úřad, jenž jejich námitky smetl ze stolu. Podle ministerstva pro místní rozvoj však neoprávněně.

Krajský úřad pochybil při dokazování. Žadatelka označila důkazy a spisy ohledně uvedených staveb oplocení a objektu k bydlení, ale krajský úřad na tyto návrhy nereagoval. Fakticky se tedy spokojil s tím, co mu předal stavební úřad, aniž by zohlednil žadatelkou označený důkaz,“ řekla pro server iDnes vedoucí oddělení územně a stavebně správního. Kraj se tedy musí stavbou zabývat znovu, ministerstvo však nemůže právě kvůli promlčecím lhůtám již nic dělat.

Podobných veřejnoprávních smluv bylo v letech 2016 a 2017 uzavřeno přesně 46. Smlouvami se nedávno začal zabývat i Krajský úřad Olomouckého kraje, a to na základě žádosti tajemnice prostějovského magistrátu Blanky Vysloužilové. Kontrolní skupina konstatovala několikero nedostatků, včetně toho, co už novináři dávno věděli – veřejnoprávní smlouvy se v rozporu se zákonem nezveřejňovaly tak, jak by měly.

Bohužel výčet kontroverzních rozhodnutí prostějovského stavebního úřadu nekončí, například na konci minulého roku bylo soudem konstatováno, že vedoucí stavebního úřadu jednal nezákonně, když vydal společný souhlas pro přístavbu haly pro dalšího prostějovského podnikatele Ing. Petra Kubu.

Jsme přesvědčeni, že setrvání vedoucího stavebního úřadu v Prostějově ve funkci je zcela neudržitelné. Vyzýváme proto vedení města, aby učinilo vše pro obnovu důvěry občanů v tuto velmi důležitou součást veřejné správy.

 

Zdroje:

Protokol o kontrole Magistrátu města Prostějova – pdf soubor ke stažení

http://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/prostejov/radnicni-odborarka-se-ozvala-kvuli-nizkym-platum-za-trest-ji-vzali-kompetence-a-penize-musela-i-na-koberecek

http://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/prostejov/byvala-personalistka-radnice-promluvila-kostal-i-balas-o-spatnych-platovych-tridach-vedeli

https://zpravy.tiscali.cz/potrestany-nemrava-urednikovi-za-sexualni-obtezovani-sebrali-cast-platu-318911

http://www.hanackyvecernik.cz/spolecnost/paparazzi/vedouci-prostejovskeho-stavebniho-uradu-mel-skrin-plnou-tvrdeho-alkoholu-mame-foto

https://zpravy.tiscali.cz/potrestany-nemrava-urednikovi-za-sexualni-obtezovani-sebrali-cast-platu-318911

https://zpravy.tiscali.cz/sexualni-obtezovani-na-stavebnim-urade-sahani-pod-sukni-i-pohrdani-zenami-316596

http://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/prostejov/postup-prostejovskeho-stavebniho-uradu-v-kauze-novostavby-na-plumlovske-zpochybnila-i-kancelar-ombudsmanky

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/prostejov-plumlov-vypadovka-sousede-ombudsman-ministerstvo-pro-mistni-rozvoj-tomas-pour.A190215_457853_olomouc-zpravy_mip

https://zpravy.tiscali.cz/neprustrelny-urednik-drzi-si-zidli-navzdory-cetnym-prusvihum-323531

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/strelnice-koberice-ombudsman-prostejov-stavebni-urad-tomas-fiala-gibs-stanislav-krecek.A190325_466005_olomouc-zpravy_mip?

Prostějov a domácí hospicová péče

Hnutí Na rovinu! mělo jako jediné ve svém volebním programu rozvoj domácí hospicové péče v Prostějově. Proč jsme tohle téma zdůrazňovali před volbami a klademe na ně důraz i nyní?

V Česku umírá ročně přibližně 110 tisíc lidí a zhruba 70%, tj. 77 tisíc z nich v nemocnicích. Průzkumy nicméně ukazují, že 80% lidí si přeje zemřít doma v kruhu svých blízkých a nikoliv v anonymním prostředí nemocničních zařízení.  Aby umírání doma bylo důstojné a s kompletní lékařskou péčí, a to nejen pro dotyčnou těžce nemocnou osobu, ale i pro rodinné příslušníky, o to se stará mobilní specializovaná paliativní péče – stručně pojmenováno jako domácí hospic. Lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové, všichni odborně orientovaní na specifika paliativní péče, poskytují služby, které jsou zaměřeny na zmírnění bolesti a utrpení jak samotných pacientů, tak na podporu blízkého okolí. Nesoustředí se už na vyléčení, protože z medicínského hlediska to je nemožné, ale snaží se zvýšit kvalitu posledních dní nebo měsíců života. Celá tato komplexní pomoc zahrnuje i psychickou podporu a pomoc nejbližším.

 

Na území města Prostějova v současné době působí jen jedna služba tohoto typu, kterou je nestátní zdravotnické zařízení „Nejste sami“ se sídlem v Olomouci. Svou činnost má hrazenu z větší části ze zdravotního pojištění. Bohužel zákonem stanovené úhrady, vzhledem ke komplexnosti a složitosti služeb, nepokrývají celkové náklady. A tak zbytek musí organizace pokrývat z dalších zdrojů, kterými jsou dotace města či dary sponzorů apod.

Co je obsahem a kolik péče o umírajícího pacienta stojí, nám přiblížila ředitelka mobilního hospice Kateřina Tichá: „Výkon domácí paliativní péče pro klinicky nestabilního pacienta představuje částka 1152 Kč/den, respektive 1452 Kč/den pro klinicky nestabilního pacienta se závažnými symptomy. Tyto částky hradí pojišťovny (pokud s domácím hospicem mají uzavřenou smlouvu). Účtovat však lze pouze jeden z těchto výkonů u pacienta za 24/hodin. Tyto úhrady zdaleka nepokryjí celkové náklady na službu. Z těchto peněz je hrazena kompletní potřebná péče, veškeré léky, zdravotnický materiál a přístroje. Spadají sem mzdové prostředky na nepřetržitou pohotovost lékaře, sestry i celého dalšího multidisciplinárního týmu. Dále pravidelná denní návštěva sestry (min. 1 x denně), vizita lékaře. K tomu všemu ještě cestovné, které také není malé.“

 

V minulém roce pracovníci z olomouckého domácího hospice „Nejste sami“ pečovali v našem městě o 12 pacientů, přičemž průměrná délka péče byla 21 dnů (celkem 251 ošetřovatelských dnů). Náklady na službu se vyšplhaly na částku 478 tisíc Kč (cca 1900 Kč/ošetřovatelský den). Úhrada z pojišťoven činila 328 tisíc Kč. Chybělo tedy 150 tisíc Kč. Celkem 100 tisíc Kč poskytlo po dlouhé diskusi v zastupitelstvu město Prostějov (původní požadavek hospice byl 200 tisíc Kč, rada navrhla 50 tisíc Kč, zastupitelstvo odhlasovalo 100 tisíc Kč). Zbývajících potřebných 50 tisíc Kč poskytla obyvatelům našeho města organizace „Nejste sami“ z dalších finančních zdrojů – sponzorské dary a dotace. Nelze opomenout dotaci Krajského úřadu ve výši 250 tis Kč, která byla určena k realizaci paliativní péče pro celé území Olomouckého kraje, včetně péče o dětské pacienty. Bohužel i tato částka, která se „rozložila“ mezi všech 72 klientů organizace „Nejste sami“ se ukázala jako nedostačivá.

 

K únoru 2019 pracovníci domácího hospice „Nejste sami“ doprovodili již další 4 prostějovské pacienty. Předpoklad je, že v letošním roce bude počet doprovázených pacientů z Prostějova narůstat. Bude tedy potřeba mnohem více peněz než v uplynulém roce. Kolik bude město Prostějov ochotno poskytnout letos?

 

Na závěr něco málo statistiky: v roce 2011 žilo na území města 8 029 osob starších 65 let, v roce 2017 to bylo již 9 254 osob. Podle vývojového modelu by v roce 2050 měl být každý třetí občan našeho města starší 65 let! Již nyní se výrazně navyšuje počet obyvatel ve věku 80 let. Paralelně dochází k tomu, že město opouští lidé (mladé rodiny) ve věku 25 – 40 let, což jsou právě „děti“ těchto seniorů, které by jim měly ve stáří pomáhat (pečovat o ně). Důvody odchodu jsou nejčastěji menší příležitosti v zaměstnání (kariérní růst atd.), nedostatečný bytový fond či špatné životní prostředí atd. Prostějov stárne! Z tohoto pohledu je jakákoliv podpora domácí paliativní péče ze strany města (formou dotace, zázemí atd.) nezbytnou a přirozenou součástí jeho výdajové a sociální politiky. Věříme, že město ukáže nám všem, že solidarita a péče o rodinu je samozřejmostí nejen na začátku a v průběhu života, ale především v jeho důstojném konci.

Co dál s KASkem, tržnicí a zpustošeným okolím?

 

Foto: Bob Pacholík

Zrekonstruovat nebo zbourat? A když zrekonstruovat tak jak? Po deset let byl prostor okolí KAS centra ponechán svému osudu. Byla to doba, kdy bývala politická reprezentace bojovala za zájmy developera a valná část centra města byla nechávána ležet ladem v dosti neutěšeném stavu s mlhavým příslibem zářných zítřku s Manthellanem. Toto nešťastné období je nyní díky pravomocnému rozhodnutí soudu již minulostí a pro město Prostějov to doufejme, bude zlomový okamžik. Chvíle, kdy se rozhodne, jestli se naše město zařadí po bok turisticky obdivovaných měst, jakými jsou u nás např. Litomyšl, Líbeznice či Dolní Břežany, nebo zda vše zůstane ve starých kolejích a centrum se opět zasloužené revitalizace nedočká, případně pouze v nějaké „kočkopsí“ podobě.

 

A co o tom rozhodne? Jediná věc! A to, zda se vedení města poprvé v historii odhodlá ke spolupráci s Českou komorou architektů a vypíše otevřenou veřejnou architektonickou soutěž. Ta zajistí tolik potřebnou kvalitu architektonických návrhů a přinese do problematiky odborný vhled, namísto laických dojmů několika málo radních, kteří pouze protlačí své vlastní zájmy. Architektonická soutěž by měla svým zadáním pojmout celé centrum města s důrazem na vyřešení všech aktuálních problémů centra, jako je neutěšený stav tržnice a vlastně celého prostoru Špalíčku, prověřit možné navýšení parkovacích kapacit centra pomocí vhodně umístěného parkovacího domu a především stanovit obecná pravidla pro další rozvoj území. Na případné jednotlivé domy/části v rámci tohoto závazného generelu můžou pak být například zpracovány další dílčí soutěže, či může být zadána celá oblast k dořešení jedné architektonické kanceláři – záleží jen na městu, jaký postup vyhodnotí jako nejvhodnější.

Foto: Bob Pacholík

V minulém volebním období jsme byli svědky, jak radní zadávali projekty mající významný dopad do veřejného prostoru města rovnou z první ruky, tedy že zakázku dostal konkrétní projektant bez jakékoliv motivace dosáhnout, co nejlepšího výtvoru. Kde není konkurence, není ani motivace připravit co nejlepší návrh. Tento způsob zadávání takto významných zakázek, které ovlivní podobu města a kvalitu veřejného prostoru na několik dalších desetiletí, je již v uvědomělé společnosti dávno přežitý. Pokud se Prostějov chce stát místem, kde se opravdu lépe žije, je na čase začít vypisovat právě ony veřejné architektonické soutěže, jejichž vypsání je samo o sobě zárukou obdržení kvalitního návrhu a transparentnosti průběhu zakázky.

 

Proč zvolit tzv. veřejnou architektonickou soutěž? Protože:

1) město získá množství architektonických návrhů, ze kterých může s pomocí odborné poroty vybrat ten optimální

2) veřejnost má možnost se zapojit do přípravy zadání i následného projednávání projektu/návrhu v jeho různých fázích od studie až po realizaci a sama tak svými připomínkami přispívat k finální podobě realizovaného návrhu

3) o vítězi nerozhodují pouze politici, ale rovněž nezávislá odborná porota z řad uznávaných odborníků

4) soutěž zajistí kvalitu několika vybraných vítězných návrhů a stanoví cenové nároky na jejich realizaci

5) otevřená soutěž vyloučí spekulace o podjatosti a možné korupci

 

Hnutí NA ROVINU doporučuje, aby soutěž byla vypsána s následujícími parametry a zároveň aby celé zadání bylo formulováno i za přispění participace veřejnosti:

Foto: Bob Pacholík

1) dojde k zachování KAS centra a k jeho rekonstrukci, která bude svou kvalitou odpovídat sálu pro 21. století se zachováním kapacity pro 1200 lidí

2) dojde k demolici stávající tržnice a k výstavbě zcela nové

3) návrh bude uvažovat i s potřebou výstavby nových parkovacích míst (např. formou parkovacího domu)

4) dojde k vypracování studie celého širšího okolí území KAS centra, Špalíčku a tržnice (tj. včetně placu po bývalé sodovkárně) tak, aby z centra města postupně zmizely historické jizvy a Prostějov měl konečně moderní, živé centrum pro 21. století, za které se nebude muset stydět.

 

 

O zeleném pásu na jihu města se na zastupitelstvu diskutovat nesmí

Na zastupitelstva města Prostějova 15. ledna jsme navrhovali usnesení, aby vedení města
zahájilo jednání s vlastníky pozemků pro budoucí zelený prstenec na jihu města. Tehdy
byla na náš návrh 1. náměstkem města reagováno zavádějícími informacemi, že město
zelený prstenec řeší. Ten však přitom zjevně hovořil o zeleni nesrovnatelně menší a v
jiném místě. Navíc se jednalo o mimořádné zastupitelstvo, kde dává smysl řešit jen věci
bezodkladné.

Proto jsme na zasedání řádného zastupitelstva města dne 19. února předložili materiál
znovu s doplněním detailnějšího popisu záměru a odkazem na schválené strategické
dokumenty města. Prezentaci i s navrženým usnesením přikládáme. Smyslem navrženého
usnesení byla jediná věc, a to aby město začalo s vlastníky o výkopu jednat. I přes
nesporný přínos o občany Prostějova a návrh usnesení, který město v ničem konkrétním
nezavazuje, nebyl tento návrh zařazen na program jednání. Nebylo tedy vůbec umožněno
o něm jednat.

Co to znamená pro občany žijící na jihu města, to už si musí každý posoudit sám…
výkup pozemků pro zelený pás na jihu města (.docx)
výkup pozemků pro zelený pás na jihu města – prezentace (.pptx)

Prostějov má šanci stát se chytrým městem – sbíráme nápady!

V pátek 25. ledna poprvé zasedla nově zřízená komise pro informatiku a Smart city města Prostějova. Komise je obsazena převážně vysoce kompetentními lidmi a již z prvního jednání je zřejmé, že mezi jejími členy je velký zájem město Prostějov v oblasti Smart city a kvality využívání informačních technologií posunout vpřed. Hnutí Na rovinu! v komisi zastupuje Petr Kapounek, který je odborníkem na IT a telekomunikace.

Na prvním jednání komise se probíralo např. nové šifrování na počítačích magistrátu, aktuální stav IT na úřadě, plán budoucí práce komise a zejména manuál a akční plán chytrého města. Strategické dokumenty jsou jedna věc, ovšem jejich praktické naplnění je věc druhá. Nyní tedy bude velmi záležet na Radě města Prostějova, zda bude náměty komise reflektovat a bude podporovat jejich realizaci. Pokud ano, mají se Prostějované na co těšit.

Abychom potenciál nové komise využili co nejlépe, vyzýváme občany, aby nám zasílali náměty, co oni sami od chytrého města očekávají a co by jim usnadnilo život. Náměty je možné zasílat na náš Facebook do zpráv nebo na e-mail info@prostejovnarovinu.cz do konce února. Sesbírané náměty se pokusíme zahrnout do širší vize a předložit komisi k rozšíření stávajících záměrů v oblasti Smart city a e-Governmentu.

Město s vizí?

Petr Oštádal: „Známé rčení říká „o peníze jde až v první řadě“. Žijeme v době, kdy se městská pokladna plní i díky všeobecné hospodářské prosperitě. Michale, jak hodnotíš současnou finanční situaci města jako člen Finančního výboru?“

Michal Drozd: „Město Prostějov v tomto roce hospodaří přibližně s miliardou korun. Taková cifra zní sice pohádkově, je však nutné si uvědomit, že plných 75 % tvoří výdaje, které musí město platit povinně, jako například platy městských zaměstnanců, financování příspěvkových organizací (MŠ, ZŠ, divadlo, Kino Metro 70) nebo nákup veškerých služeb (svoz komunálního odpadu, čištění komunikací, zimní údržba atd.) Pro „volitelné utrácení“ nám tedy zbývá přibližně 200 milionů Kč na rok.“

Petr Oštádal: „To už není tak velká částka, když uvážím, na co Prostějov v minulosti peníze využíval. Utrácelo se za vypracování zbytečných studií, platily se miliony za marketingové a propagační služby. Já věřím, že to není jen můj názor, když doporučuji investovat především do projektů prospěšných co nejširší veřejnosti.“

Michal Drozd: „Souhlasím s tebou. Když už jsi zmínil marketingové služby, tak například mezi roky 2014 – 2018 obdržela společnost TK Plus na marketing a propagaci od města celkem 14 milionů Kč, mnoho peněz se nalilo také do profesionálního hokeje… .“

Petr Oštádal: „Město opravdu utratilo 14 milionů Kč s nejistým výsledkem. Ve smlouvě se uvádí, kolikrát zazní název města v médiích, na kolika akcích a s jakým dosahem musí být umístěno logo města… Podle mě nemůže návratnost těchto utracených milionů nikdo přesně spočítat.“
„Pokud jde o hokej, tak podpora profesionálního A-teamu dělá v městské pokladně také pěknou díru. Z peněz utracených formou marketingových smluv však mají Prostějované menší užitek, než by mohli mít. Nedávno jsem prošel s několika zastupiteli zimní stadion a nestačím se divit, jak špatné zázemí má hokejový dorost nebo naši krasobruslaři.“

Michal Drozd: „Petře pokud to mám shrnout, tak nám oběma chybí ucelená koncepce rozvoje města, ke které by se občané mohli vyjadřovat. Místo ní se vždy diskutuje pouze o jednotlivých záležitostech, které spolu často ani nesouvisejí. To je naprosto primitivní způsob plánování rozvoje. Komplexně se dá řešit například rozvoj zanedbané jižní části města. Tam je potřeba společně řešit dopravní obslužnost včetně napojení na dálnici D46, výsadbu nového zeleného prstence i vznik skutečné multifunkční haly pro veřejnost nebo nového plaveckého stadionu v blízkosti aqvaparku. Tyto investice by byly provázané, měly svoje termíny a tím by byl položený základ fungujícímu městskému rozvoji. Pokud tímto způsobem vedení města nezahájí diskusi s občany hned, je to promarněná šance na dlouho do budoucna.“

A jaký máte názor na rozvoj Prostějova vy?

Mgr. Petr Oštádal – zastupitel města Prostějova zvolený za hnutí Na rovinu!
Ing. Michal Drozd – člen Finančního výboru města Prostějova nominovaný za hnutí Na rovinu!

Vzdělávání a zaměstnanost

6.12.2018 se uskutečnila v Městské knihovně další přednáška z cyklu „Moderní město pro všechny generace“, tentokrát na téma „Vzdělávání a zaměstnanost“. Tato série přednášek je financována ze státního příspěvku České pirátské strany prostřednictvím jejího participativního rozpočtování.

I když jsme zvali všechny ředitele a učitele prostějovských ZŠ a SŠ, personalisty firem, zastupitele města, sešlo se nás jen cca 25 účastníků (nutno zdůraznit, že 3 z toho byli zastupitelé – bingo!).

Tohle komornější zastoupení na druhé straně umožnilo, že se akce odvíjela jako otevřený prostor pro vzájemnou neformální diskuzi. Oba přenášející sdělili řadu zajímavých informací, jak z pohledu celého systému vzdělávání v ČR, tak i z pohledu praxe. Především praktické zkušenosti ředitele Siemens Mohelnice s úrovní absolventů středních a vysokých škol byly inspirativní. Zajímavou částí byla diskuse k učňovskému a odbornému střednímu školství a zkušenosti z duálního vzdělávání v Německu, kde je vzdělávání rovnoměrně orientováno na teorii (škola) a praxi (firmy).

Škoda, že tyto informace neslyšeli rodiče dětí, které se budou brzy rozhodovat o tom, kam dále na studium nebo do vyučení. Budoucnost z pohledu praxe je hodně odlišná od toho, co nabízí náš vzdělávací systém. Vládní strategie pro tuto oblast sahá pouze do roku 2020. Firmy nicméně vidí svoji budoucnost mnohem dále a tomu taky odpovídají jejich představy o absolventech škol a učilišť. Příliš mnoho shody v jejich a vládních představách není, spíše naopak. Požadavkem budoucnosti (průmysl 4.0) na systém vzdělávání je připravit takové lidi, kde bude vzdělání zaměřeno nejen na čistě odborné znalosti, ale široce na „rozum, ruce a cit“, kde budou propojeny „technické obory s obory ostatními“, kde školy musí své žáky a studenty ne pouze učit, ale především „rozvíjet jako osobnosti, naučit je objevovat nové, posouvat je dál, podporovat jejich schopnosti, talenty“, kde bude znovu obnovována hrdost na řemeslo, „sofistikovanou práci rukama“ – to je jen několik málo postřehů z toho, o čem mluvil ředitel Siemensu.

Bob Kartous na závěr naznačil, kam by se měl ubírat vzdělávací systém. Vzdělávání by mělo být více „individualizováno“ (individuální vzdělávací plány) podle konkrétních dispozic žáka nebo studenta. Školy by měly propojit obsahy i metody vzdělávání, věkové kategorie a sociální skupiny („bubliny“) tak, aby co nejvíce kopírovaly demografickou strukturu v běžném životě firmy. Systém vzdělávání by neměl být postaven na hodnocení žáků hned od první třídy, spíš by měl vycházet z pozitivního přístupu a umět pracovat s chybou jako šancí na změnu. Měl by být přístupný bez rozdílu sociálního původu všem tak, abychom zbytečně nemrhali schopnými žáky či studenty jen proto, že jejich sociální situace jejich rodičů neumožňuje zabezpečit finančně jejich další studium. A především by si náš stát měl systému vzdělávání vážit, brát ho jako základ všeho, co může ovlivnit naši budoucnost. Stát (tedy jeho politická reprezentace) musí převzít svoji zodpovědnost za vzdělávání v daleko širším časovém horizontu než je pouze čtyřleté volební období. Školství nesmí být zpolitizované.

Ti, kteří vydrželi až do pozdního závěru diskuse, byli nadmíru spokojeni jak s obsahem, tak i formou přednášky. O tom svědčí i vášnivé další pokračování debaty na chodbě knihovny.

Na závěr snad dnešní mailová reakce obou přednášejících:

Pavel Pěnička, ředitel Siemens Mohelnice: „Děkuji za pozvání a zajímavou diskusi. Bylo mi potěšením se s Vámi sejít! Snad najdeme další příležitost na setkání, budu se těšit!“

Bob Kartous, EDUin: „Zdravím Vás, jak jsem říkal na závěr akce, zájem o téma spíše nadprůměrný. Ideálně vtáhnout místní politickou honoraci. Děkuji a těším se opět na viděnou.

Maria Řičánková, Na rovinu!

Tak máme nové „Radničky“!

Tak nám opět do schránky dali „Radničky“ – oficiálně „Prostějovské radniční listy“. Vypadají pěkně, takové lesklé. S novým primátorem nový obal! Asi to bude dražší, možná i z hlediska životního prostředí víc zatěžující – ale změna musí být vidět. V každé schránce na tiskoviny, v každé rodině.

Zvědavost mi nedá, s vervou se vrhám do listování. Když nový obal, tak určitě i vylepšený obsah, říkám si. Méně reklam, zato více prostoru pro informace občanům bez zbytečných fotografií radničních vládnoucích politiků. A určitě více místa pro články od opozičních politiků. A snad taky alespoň jedna stránka pro názory občanů. To by byl obsah!

Hned první strana – reklamy. Bez těch to v Prostějově tedy nepůjde. Čím více reklam, tím méně prostoru pro informace občanovi. A potom hodně fotek, velký nový pan primátor pro jistotu dvakrát vedle sebe. PR a holt PR, s tím má ANO bohaté zkušenosti. Ať to stojí co to stojí, jen když jsme vidět. A dole pod panem primátorem v malém provedení staronová rada. Otáčím list – a ejhe, zase velký pan primátor, na půl stránky. Vánoční přání. A pod panem primátorem reklama banky Creditas. Jako že máme tomu, co pan primátor vzkazuje věřit?

No a potom už je to všechno zase jako dříve: články o dění na radnici, vždy poctivě doplněné fotkou radního či radní. To abychom si je pořádně zapamatovali. To oni to všechno zajišťují, realizují, řeší, vyjednávají, dělají pro nás. A mezi tím reklamy a zase reklamy. Ale pozor, i zde je inovace! Reklama na straně 9. – „Modlitba záchrany“. Nic proti tomu, ale že by až takto musela být propagována víra? Něco tak intimního, jako je modlitba formou inzerátu? Kolik to asi stojí? I na tomto musí radnice vydělávat? A potom zase třikrát pan primátor ve velkém rozlišení: na koni s hulány, s kyticí a prvním náměstkem a na hřbitově bez kytice (taky s prvním náměstkem). „Ale že jim to sluší, paní!“ Takže suma sumárum: pan primátor 8x v jednom čísle ( na straně 8 je na společné fotce z logické olympiády moc malý, tak pro jistotu ještě pod fotku samostatně a zvětšený).

Listuji dál. Už jsem prošla všechny programy kina a divadla, mám kompletní informace o tom, kde co budou pořádat jiné spolky, muzeum. O „Prostějovské zimě“ jsem taky v obraze. Vím, kam jít na půlnoční. Jen mi nějak asi ušla dřívější jedno- až dvoustrana s články opozičních zastupitelů. Vždy toho prostoru neměli „opozičníci“ moc, ale přece jen se našlo místo (i když spíše v druhé polovině sešitu) pro jejich článečky, dokonce i místo na malou fotečku zbylo. Hledám marně, vracím se pro jistotu na začátek. Možná jsem v tom nadšení z nové obálky listovala příliš horlivě. Nic jsem nepřehlédla, tak tedy pokračuji. Už jsem u sportovní rubriky a nikde nic. Tak si alespoň projedu bludiště hned vedle. Že by nová stránka pro děti? Nebo zábavné luštění pro seniory? Ne, opět reklama. Už chci otráveně zaklapnout sešit a volat na radnici, když tu – ejhle!!! Na předposlední 38. straně vidím fotku paní Bartošové z KDU! Tak přeci jen, hurá! Ještě se tam usmívají dva mladí mužové, náhradníci do zastupitelstva za pana Faltýnka (ODA) a pana Fialu (SPD). Takže co do velikosti plochy tohoto miničlánečku „pade na pade“ pro koalici i opozici. A další překvapení, které bych asi už skutečně málem přešla. Na poslední straně (už obálkové!) se ještě milostivě našlo místečko pro článek pana Dopity (SPD), taky opozice. A pod ním reklama Kendrionu. Pro opozici pouze jeden a půl strany úplně na konci sešitu.

To nám to tedy hezky začíná!

A ještě malá statistika na závěr:

Počet jednotlivých reklam v prosincovém čísle  PRL je 27.

Plocha věnovaná reklamám je 9,5 stran.

Cena za tento rozsah je cca 187.000,00 Kč

Pro články a fotky o dění na radnici (včetně různých oznámení) zbývá cca 8 stran (z 39 + 2 obal celkem).

Zbývající stránky (cca polovina sešitu PRL) jsou převážně programy s kulturními a jinými akcemi (díky za ně, alespoň o kulturním a společenském dění ve městě máme přehled téměř kompletní).

Maria Řičánková, Na rovinu!