Město s vizí?

Petr Oštádal: „Známé rčení říká „o peníze jde až v první řadě“. Žijeme v době, kdy se městská pokladna plní i díky všeobecné hospodářské prosperitě. Michale, jak hodnotíš současnou finanční situaci města jako člen Finančního výboru?“

Michal Drozd: „Město Prostějov v tomto roce hospodaří přibližně s miliardou korun. Taková cifra zní sice pohádkově, je však nutné si uvědomit, že plných 75 % tvoří výdaje, které musí město platit povinně, jako například platy městských zaměstnanců, financování příspěvkových organizací (MŠ, ZŠ, divadlo, Kino Metro 70) nebo nákup veškerých služeb (svoz komunálního odpadu, čištění komunikací, zimní údržba atd.) Pro „volitelné utrácení“ nám tedy zbývá přibližně 200 milionů Kč na rok.“

Petr Oštádal: „To už není tak velká částka, když uvážím, na co Prostějov v minulosti peníze využíval. Utrácelo se za vypracování zbytečných studií, platily se miliony za marketingové a propagační služby. Já věřím, že to není jen můj názor, když doporučuji investovat především do projektů prospěšných co nejširší veřejnosti.“

Michal Drozd: „Souhlasím s tebou. Když už jsi zmínil marketingové služby, tak například mezi roky 2014 – 2018 obdržela společnost TK Plus na marketing a propagaci od města celkem 14 milionů Kč, mnoho peněz se nalilo také do profesionálního hokeje… .“

Petr Oštádal: „Město opravdu utratilo 14 milionů Kč s nejistým výsledkem. Ve smlouvě se uvádí, kolikrát zazní název města v médiích, na kolika akcích a s jakým dosahem musí být umístěno logo města… Podle mě nemůže návratnost těchto utracených milionů nikdo přesně spočítat.“
„Pokud jde o hokej, tak podpora profesionálního A-teamu dělá v městské pokladně také pěknou díru. Z peněz utracených formou marketingových smluv však mají Prostějované menší užitek, než by mohli mít. Nedávno jsem prošel s několika zastupiteli zimní stadion a nestačím se divit, jak špatné zázemí má hokejový dorost nebo naši krasobruslaři.“

Michal Drozd: „Petře pokud to mám shrnout, tak nám oběma chybí ucelená koncepce rozvoje města, ke které by se občané mohli vyjadřovat. Místo ní se vždy diskutuje pouze o jednotlivých záležitostech, které spolu často ani nesouvisejí. To je naprosto primitivní způsob plánování rozvoje. Komplexně se dá řešit například rozvoj zanedbané jižní části města. Tam je potřeba společně řešit dopravní obslužnost včetně napojení na dálnici D46, výsadbu nového zeleného prstence i vznik skutečné multifunkční haly pro veřejnost nebo nového plaveckého stadionu v blízkosti aqvaparku. Tyto investice by byly provázané, měly svoje termíny a tím by byl položený základ fungujícímu městskému rozvoji. Pokud tímto způsobem vedení města nezahájí diskusi s občany hned, je to promarněná šance na dlouho do budoucna.“

A jaký máte názor na rozvoj Prostějova vy?

Mgr. Petr Oštádal – zastupitel města Prostějova zvolený za hnutí Na rovinu!
Ing. Michal Drozd – člen Finančního výboru města Prostějova nominovaný za hnutí Na rovinu!

Být v bitvě druhý

Pokud někdo prohraje bitvu, řekne se o něm, že prohrál. Na prostějovském magistrátu by se však o poraženém řeklo, že „byl v bitvě druhý“.

Tuto diplomacii si můžeme názorně ukázat na výsledcích krajské soutěže O keramickou popelnici(1, zveřejněných na webu města.

Takhle skvěle to vypadá v podání magistrátu…

2014 – kategorie města a městyse(2 9. místo
2015 – kategorie nad 15 000 obyvatel 4. místo
2016 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo
2017 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo
2018 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo

…no a takhle, pokud doplníte počty účastníků

2014 – kategorie města a městyse(2  9. místo z 10
2015 – kategorie nad 15 000 obyvatel 4. místo z 5
2016 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo ze 3
2017 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo ze 3
2018 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo ze 3

Prostějov byl tedy ve své kategorii vždy poslední nebo předposlední.

Je důležité, aby občané věděli pravdu, i když není zrovna růžová

                                                              My s Vámi budeme jednat  Na rovinu!


(1Soutěž pořádá obalová společnost EKO-KOM, a.s.. Pro hodnocení slouží data poskytovaná obcemi v pravidelných čtvrtletních výkazech o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích.
(2 V roce 2014 byl Prostějov zařazen do kategorie „města a městyse“. Od roku 2015 byla soutěž nově rozdělena do kategorií dle počtu obyvatel. Prostějov soutěží v kategorii „města nad 15 tisíc obyvatel.